Danton

*Danton JEHO služebník, připlul na Kandelabrii z důležitou depeší , kterou úspěšně předal novému Arcibiskupovi a sám se stal jeho pravou rukou.*
*Co si pamatuje tak nikdy neopustil říši,ale Kandelábrie mu přijde podivně povědomá. Jako by tady už někdy byl.*
*Danton přichází do Timpanie a pocit že to tam zná je stále palčivější. Vcházi do paláce a v tom se to stane.*

*Vidí palác v plamenech a všude se válí kusy těl, těl nemtvých a bledých elfů. Vidí muže a ženy jenž proti sobě bojují a na pozadí dvě éterické bytosti jenž bojují nad bitevním polem, Asherah a Ithil. Vidí muže v černorudé zbroji se štítem a ohnivou sekerou jenž s úšklebkem a smíchem bojuje s Měsíčními elfy, bojuje a směje se v té krvavé lázny a křičí. "Všechna ta krev patří tobě má Asherah..." vtom ale jedna z eterickych bytostí získává převahu,ani všechna ta krev Asherah nepomáhá a ocitá se na kolenou stejně jako její kněz. Padá, do nicoty a zapomění když jeho tělem projde meč,padá a už jak boj o Timpanii dopadl. Ale to neni konec života je teprve v půli. Probouzí se bolestí když se ocitá v očistci a JEHO očišťujicí plamen jím neustále prochází,musí zažívat tato muka aby pochopil,aby pocítil bolest jenž způsoboval všem obětem svého řádění. Nakonec už necítí nic než pokoj v duše která je nyní čistá jako sníh. "Dantone byl jsi očištěn od všech svých hříchů a JÁ tě posílám zpátky na Kandelabrii jako svého kněze a rytíře dobra."

*Danton se zapotáci a opře se o sloup u kterého skončil jeho minulý život*