Kandelabrie forum
0
   Domů   Nápověda Vyhledávání Skupiny Kalendář Přihlásit Registrovat  
Říjen 30, 2020, 09:12:38 am *
Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Novinky:
 
Stran: [1]
  Tisk  
Autor Téma: Kel´drin  (Přečteno 2140 krát)
Michal[SK]
Hrdina
***
Příspěvků: 255



Zobrazit profil
kdy: Leden 29, 2014, 12:01:22 am

***

… když sem ho spatřil, věděl sem že jednou bude můj, jednou…

Rozlehlá tmavá místnost byla doslova poseta stovkami, zbrani, od nejmenších dýk, přes krátké meče, lehké a hbité kordy, scimitary, těžší řemdichy, palcáty, sekery, jednoruční i velké obouruční meče, dlouhé kopí a halapartny, nespočet kuší a luku nejrůznějších velikostí a další.

Uprostřed ní stála dvojice drowu kterou dělilo asi jen dvacet kroku po studené dlažbě plné stop zaschlé krve.
Zjevně mladší z drowu ještě nestačil popadnout dech po posledním výpadu, když se byl nucen stáhnout a zbaběle no moudře odkulit stranou.
Popravdě očekával další výpad protivníka, ten však, zatímco on vztekle svíral rukojeť zbraně, pokojně stál opodál, jakoby jeho vítězství bylo jen běžnou rutinou.
Jeho dech jakoby ani nezměnil tempo, klidný nádech střídal výdech zatímco hleděl na svého žáka, který napůl klečel, chvátal po dechu a sbíral odvahu k dalšímu výpadu.

“Máš v sobě hbitost * Promluvil klidným hlasem* vetší než většina těch před tebou.
Drž se jí, zachrání ti život nespočet krát. Každá čepel i střela je ničím, bez svého cíle.

*Jeho pohled sklouzl k vztekle sevřené pěsti mladého muže. *
Cítíš to? Tu moc. Rozlévá se tvým tělem, vystřeluje do paží, až ti brní konečky prstu. *mladší z drowu se zazubil.*
Vztek, zloba, temno, tvá duše po ni prahne, nasáváš ji z každé rány, z každého pohledu tvých sester.
Koluje tebou, je jako jed, jed který slabé zabiji. Chceš zemřít?

Ne. *krátká odpověď*

Tak s tím bojuj!!!
 
*Okřikl ho a rukojeť čepele zasunuté v jeho pochvě se rozzářila podivným spektrem světla, které drow ještě nikdy předtím neviděl. *

***

Zaznamenáno

mrazivé peklo a spálený raj
Michal[SK]
Hrdina
***
Příspěvků: 255



Zobrazit profil
Odpověď #1 kdy: Leden 31, 2014, 09:22:56 pm

***

Rukojeť zbraně byla vším co spatřil, no i ta byla bezpochyby skvostem, který bylo napodiv snadné přehlédnout.
Tvořila ji hruška, krystal černého onyxu, který byl až nepřirozeně věrohodně otesán do podoby hlavy démona dvou tváři.
Sloupek byl rovněž cely černý, podivne zkroucený a jeho matnou části prorůstala lesklá černá kresba, ze všeho nejvíc  připomínající chapadla, či stíny protínající si cestu tmou.
Záštitu rukojeti tvořili další chapadla či kořeny táhnoucí se jak směrem k čepeli tak od ní a prolínající se v mnoha místech bez náznaku jakékoli pravidelnosti.

Spatřit zbraň v plné kráse nebylo nic lehké, když se bezpečně ukrytá v pochvě, jevila jako tuctová a ničím neobyčejná.
Vnímavější a znalejší jedinci tmavých koutu světa však cítili, že v pochvě dřímá něco mnohem vzácnějšího než si běžný tvor dokáže představit.

Ten den byl nepatrnou chvíli v jeho životě, právě ta ho však poznamenala na dlouhou jeho část.
Sny, které ho pronásledovali, byli víc než živé a pokaždé stejné.

Čepel zbraně, kterou jinak nespatřil, pokaždé vytahoval z pochvy a donekonečna si prohlížel její krasu.

Dlouhá lesklá čepel svou šíři nepřipomínala žádny meč ani scimitar který kdy viděl, byla mnohem užší a hned na dvou místech ladně zahnutá, jakoby vybízela k pohledu.
Slitina kovu, která ji tvořila, se neponášela na nic známe, co by vykovala ruka jakéhokoli smrtelníka.
Několik run po jejich stranách tvořilo téměř nečitelné, ukryté slovo.
Žádná z run nenavazovala na runu před, ani za ní, vždy směrem od jilce v jistém uhlu se na malou chvíli jakoby šeptem zjevila runa další.
Z obou stran, z hora i zdola, se táhlo jemné, žíznivé ostří, které několikrát vždy seshora přerušoval téměř nepatrný výstupek zakončen hrotem zahnutým směrem k jílci zbraně.
Ani jeden z téhle drobných háčku se neponášel na druhy, ba naopak, každý jeden byl pokroucen jiným, podivným způsobem.

Jako celek, působil úchvatný kus zbraně až děsivě nadpřirozeně, už v pouhém snu.

***

Zaznamenáno

mrazivé peklo a spálený raj
Michal[SK]
Hrdina
***
Příspěvků: 255



Zobrazit profil
Odpověď #2 kdy: Leden 31, 2014, 11:55:50 pm

***

Zachoval si kamennou tvář a nevěnoval zbrani u jeho pasu další pohled.
I to byl důvod proč mistra v tu chvíli nenapadlo považovat nepatrnou nejistotu v jeho pohledu za něco víc.
Vědom si že dalším ponížením ničeho nedosáhne, neztrácel s jeho slabosti čas.

*Upřel na něj sebejistý pohled a nikterak shovívavým tonem pokračoval*
"Dostal si na výběr, jen málo z těch kdo tady klečí ještě vstane. Konec je jen jeden, budeš bojovat, nebo zemřeš.
Jsi jen další v řadě a tvůj život nikdy nenabere vetší cenu. Uděláš to, co budou chtít, naučíš se zabíjet.
Jen proto si ještě živ.
Ovládneš svůj vztek, sílu kterou máš, moc která je vším proč si tě může někdo cenit.
Přineseš smrt nepříteli, nebo padneš stejně jako on."

"To co tě naplňuje je dar který si dostal, plýtvej nim a zahubí tě, nauč se ho používat a utrpení které přineseš bude tím, proč budeš žit."

* Starší drow se odmlčel, jeho pohled padl na vzdálenější zeď po jeho pravici. *
"Teď jdi, tvá sestra na tebe čeká, má pro tebe připravenou nějakou hru."

***
Zaznamenáno

mrazivé peklo a spálený raj
Michal[SK]
Hrdina
***
Příspěvků: 255



Zobrazit profil
Odpověď #3 kdy: Březen 05, 2014, 06:42:25 pm

***
Jen co kroky už tak vysíleného drowa zamířili vstříc ranám jeho sestry, na místě které opouštěl vystoupila ze stínu další postava.
Byl to muž, zahalen v matné zbroji a v rukou nesl dvojici krátkých dýk.

Mistr stál na stejném místě a nemel v úmyslu odejít. Pohlédl na muže a věnoval mu jen okázale pohrdavý úšklebek, když z míst po jeho levici vylítlo hned několik vrhacích dýk.
Zabodli se do jeho kožené zbroje.

Vrhač mířil na srdce, a ačkoli mu nešlo upřít přesnost, nepočítal s pevnosti zbroje, kterou bylo prorazit lehkou dýkou takřka nemožné.
Odpověď na jeho troufalost však nenechala na sebe dlouho čekat.

Dýka jenž ho zasáhla si prorazila cestu nepatrnou skulinkou v jeho zbroji a uvízla hluboko v jeho hrdle.
Ze tmy se ozvalo jen bublavé chrčení. Ještě chvílí se snažil marně nadechnout, než se jeho tělo sesunulo k zemi.

Druhy muž odhodlaně pokročil vpřed a bez váhání protočil dýky v rukou.

"Přišel sis pro něj? Sszryn."
Sebejistě se pousmál.

"Toužíš po něm. Chceš okusit jeho silu. Moc! Ať je po tvém."
Starší drow okázale rozprahl ruce.

"Máš tu možnost, okusit jak chutná."
Pomalu sáhl po rukojeti čepele, kterou vzápětí vytáhl z pochvy, probuzena na okamžik vzplála tlumenou záři.

Muž s dýkami v rukou nyní zcela vystoupil ze stínu a ostražitě se blížil k svému cíli, připraven k výpadu.
V pouhém zlomku vteřiny byl však zastaven, zasažen prudkou bolesti.

Čepel prolítla jeho rukou těsně za zápěstím a zanechala na ni nepatrné škrábnutí.
Drow jako Sszryn by s ním mohl bojovat dal, bez povšimnutí, dlouhé minuty. Zbraň jenž ho zasáhla však nebyla zcela obyčejná.

V bolestivé křeči upustil jednu z dýk a zděšeně pohled na své zranění.
Mistr jen pohrdavě odfrkl, zatímco jeho protivník zděšeně zápasil s bolesti jenž nesnesitelně sílila.
Z levé ruky se šířila dál, pomalu, plížíc se jako had zasáhla nejdřív rameno které v mžiku ochablo, pak na chvílí sevřela jeho hrdlo a zmizela až někde u srdce, které se na chvílí zastavilo.

Drow byl natolik zaskočen vyčerpáním které se ho zmocnilo že nenacházel jinou možnost a marně se pokusil bodnout vpřed zbývající dýkou.
Ta byla lehce odražena silou, která mu ji vytrhla z ruky. Ostrý kus kovu prolítl místnosti a zařinčel nejdřív o kamennou zeď a posléze i o podlahu.

Druhy výpad následoval třetí a již bezbranného muže poslal na kolena. Čepel se zabořila hluboko do jeho stehna a muže se opět zmocnila stejná bolest.
Zasáhla ho ještě vetší silou a na krátkou no o to bolestivější chvílí ho zcela ochromila.

Bezmocně pohlédl na upuštěnou dýku, chuť na boj ho však už zcela opouštěla. Úprk byl vlastně jediným, na co teď pomýšlel.
Nic však pro něj nebylo vzdálenější.

Jen co procitl a zvedl hlavu zjistil že další rána směruje právě na ni. Pozdě. Dlouhý šrám ho připravil o levé oko a kus nosu.

Jak bolest opět sílila, připravovala ho o zbytek zraku. Dal klečel a sotva cítil, jak jeho hlava cuká bolesti.
Až konečně padl tváři na podlahu a ztratil vědomí.

Už nevnímal muže jenž mu šlápl na krvácející ruku, otřel čepel do jeho plašte a vrátil ji na své místo, do pochvy u svého pasu.

"Čekal bych od tebe víc, Sszryne."

Naposled se mu vysmál a v klidu odešel.

***
Zaznamenáno

mrazivé peklo a spálený raj
Stran: [1]
  Tisk  
 
Skočit na:  

Theme by m3talc0re. Powered by SMF 1.1.8 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC MySQL | PHP | XHTML | CSS