KRONIKA KANDELÁBRIE

[Lyc]

Tento starý mohutný svazek nalezený v ruinách obsahuje autentický výklad dějin Kandelábrie před příchodem Acronů očima přímého účastníka, jehož podpis zůstal nečitelný.

[Lyc]

I.

Svět Kandelábrie v době před prvním setkáním s Acronskou říší byl menší než současný známý svět. Jeho nejvýznamnějším městem byl Kandahár, místo bezpečné pro všechny dobrodruhy, kteří respektovali zákony města. O jejich bezpečí se staral spolek Strážců Kandaháru, jehož vedli paladinové a osoby s čistými úmysly, a jejichž Kapitán řídil město. Srdcem všeho dění byl Starý Kandahár, současné předměstí, místo, kde se dalo potkat nejrůznější hrdiny, ale i lumpy. Tato část města byla proslavena souboji mezi hrdiny všeho druhu, kriminalitou a bezprávím, ale i zátahy Strážců proti narušitelům. Vyhnanci z města se soustředili v Kráteru, který se nacházel v Temném lese, tito zlodruhové vytvořili spolek Odpadlíků. V Kandaháru i Kráteru se soustředila veškerá řemeslná výroba, vzhledem k nedostatku výrobků způsobenému malou kapacitou veřejných dílen v Kandaháru, prosperoval černý trh s výrobky z Kráteru, tento černý trh ovládal malý cikán Ramon, nejznámější krejčí a pašerák Kandelábrie. Horská ves ještě nebyla založena, elfí ves nebyla objevena, Timpánie byla město duchů, kde se čas od času zastavili hrdinové, aby nabrali síly, a ve Větrově se snažil zabydlet nový spolek Žoldáci, jež hlásal svoji neutralitu vůči Kandaháru i Kráteru, a který se chtěl stát rovnocennou třetí frakcí. Jen zasvěcení však vědí, že zde byly i další strany, jež byly zahaleny tajemstvím, byli to první známí drowové na Kandelábrii a pátá neoficiální frakce Společenství druidů.

[Lyc]

II.

Žoldáci ve snaze oslabit moc Strážců, i z důvodu usilování o nezávislost Větrova, nepřímo podporovali Odpadlíky, v této době vrcholily bitvy o mocný Artefakt. Drowové se světu představili diverzními akcemi, kdy zničením úrody rolníkům Kandaháru, prohloubili bídu, která primárně pramenila z bojových střetů Strážců a Odpadlíků. První velká zmínka o činnosti drowů se týká vraždy bankéře a únosu Mařky Palivcové, jež byla výraznou osobou v Kandaháru prodávající léčivo, květiny a především proviant pro dobrodruhy. Drowové ji uvěznili v tajné podzemní skrýši v Kandahárském hvozdu. Únos Palivcové vedl k vyhlášení stanného práva v Kandaháru, hostinský Palivec omezil své služby a lidé se nespokojeně bouřili, někteří opouštěli město a odcházeli do Větrova či přeběhli do Kráteru. Tento, dnes již „památný teroristický útok“ drowů, vyústil v trestnou výpravu vedenou Strážci, podporovanými některými Žoldáky a dobrodruhy bez závazků. Na tehdy méně početné temné elfy, mezi kterými byli podle legend Og´elend Olath, Ralkass Olath, Qu´el´saruk Olath a kněžka Rilith Olath, vyrazilo na tři, možná čtyři desítky hrdinů.

Výprava vedená paladiny Mustafou a Piergeronem byla úspěšná, Palivcová byla zachráněna a temní elfové poraženi, výsledek se rovnal téměř vyhlazení drowské rasy, protože všechny drowské bojovníky, kteří chránili zmíněné drowské legendy, výprava zmasakrovala, nebrali se žádní zajatci, kdo byl zajat, stejně byl na místě popraven. Hlavní drowské postavy až na jednu dokázali uprchnout, ale za cenu zajetí. To se totiž vůdce Odpadlíků Alex Raska, a pár jeho bojovníků, dokázal schovat do výpravy a v bitevní vřavě dokázal temné elfy ukrýt kouzly a odvést z bojiště. Temní elfové, kteří přežili jistou smrt tak skončili v cele v Kráteru. Kandahárem zavládl klid a pohoda. Pár dní poté se drowům podařilo uprchnout a tehdy vymysleli zvrácený plán. Na rozkaz Rilith Olath byl za moře tajně vyslán posel, ke dvoru Imperátora Acronu.

Mezi Strážci byl mladý mág posedlý mocí, kterého paladin Mustafa přistihl při černé magii, kterou zakazoval Zákon Kandaháru, vyšetřování odhalilo v mágovi Zlo a byl proto popraven a s poctami Strážce čestně pohřben na Kandahárském hřbitově. Jednalo se o další postavu z knih, Forsyth Rasheren. Nedlouho poté se v kandahárském přístavišti objevily na obzoru lodě, velmi mnoho lodí. Drowská matrona Rilith Olath, iniciovala temný rituál u hrobu Forsytha a poslala jeho tělo zpět mezi živé, ovšem už jako Zin-carla (podle vědění mágů se jedná o nemrtvou bytost, démona, jež uchváti již jednou mrtvé tělo). Strážní, kteří ten večer lodě viděli, byli usmrceni temnými elfy, kteří poté v kandahárských stokách odkryli tajné průchody vedoucí z přístaviště do města. Když lodě vezoucí Legie Acronu připluly ke břehům Kandelábrie, brány města byly otevřené, tajné průchody prozrazeny. Drowové odvedli svojí práci a zmizeli.

[Lyc]

III.

Acroni obsadili město v nepřítomnosti Strážců, kteří zrovna byli mimo město. Brány města byly uzavřeny a v sídle Strážců usedl do Kapitánského křesla nový velitel, Forsyth (Zin-carla). V následujících dnech se Kandahár a jeho okolí stal válečnou zónou. Strážci a další dobrodruhové se snažili útočit na acronské hlídky, ale každý den připlouvaly další a další lodě s vojáky. Město bylo ztraceno a tak Strážci uzavřeli příměří s Odpadlíky i Žoldáky a přijali azyl ve Větrově. Někteří Strážci, mezi nimi Piergeron zůstali v Kandaháru a pokračovali ve službě městu, uprchlíky byli označeni za zrádce. Protektorát byl v tehdejší době kronikáři označován jako doba Temna a popisují ho i jiné knihy. Doba Temna pohřbila mnoho hrdinů, nové i zrodila, ti o sobě dali vědět při hrdiných pokusech osvobodit občany Kandaháru, jiní se proslavili pašováním lidí. Jedním z těch, kteří nešťastně podlehli Acronům byl i do té doby uznávaný, nadějný hrdina, Yohann.
Ovšem kromě útrap, Acroni dali Kandelábrii i novou kulturu a jejich stavitelé položili základy současnému Kandaháru, za zmínku i stojí rozvoj taktik vedení Války a zdokonalení bojových technik městských strážných. Je známo, že Acronské impérium bylo v oblasti vojenství mnohem vyspělejší, jednalo se o vojenskou velmoc. Někteří učenci dostali možnost strávit nějaký čas na dvoře Imperátora z Acronu, stali se tak prvními vyslanci Kandelábrie. Podle některých legend, právě z Acronu přinesli JEHO víru.
Během doby Temna Acroni dle rozkazů Forsytha obsadili i Timpánii a byla otázka času, kdy vyrazí na Sever, k Větrovu.

[Lyc]

IV.

Bitva o Větrov se stala milníkem tehdejší doby a dokázala, alespoň na nějaký čas, sjednotit obyvatele povrchu. Jakmile se vydala Legie na pochod, Větrov se naplnil bojovníky, někteří však stále chyběli. Do té doby neutrální druidé, kteří nereagovali na změnu v Kandaháru, v čele s Neusem začali ovládat počasí ve snaze demoralizovat Legii a zpomalit její přesun, ten se nakonec protáhl na několik týdnů, protože sněhové bouře znepřístupnily hory a těžká bojová technika se tak musela zastavit. Když Legie dorazila k Větrovu, její moc byla podporována temnou magií z Kandaháru.
Útok započal salvou kamení, ohnivých koulí a dalších projektilů z trebuchetů. Na to nebyl Větrov připraven a už tato první fáze způsobila větší ztráty než se předpokládalo, co víc hradby byly strženy a Legie jako mrak mravenců vnikl do města. Obránci stále ustupovali a snažili se získat čas. Paladin Mustafa se stále nevrátil ze své cesty, o které se nesmělo mluvit. Když byli obránci zatlačeni přes Větrovský most, jeden z hrdinů zahlédl připlouvající lodě, odbojáři Větrovský most s pomocí alchymistů zničili a stržením hráze zaplavili Větrovské podhradí, čímž způsobili ohromné ztráty Legii a na chvíli zastavili její postup městem. Blížící se lodě vyvěsily vlajky Strážců Kandaharů a vpluly do města. Byl to paladin Mustafa s veterány a rekruty Strážců Kandaháru. Síly se vyrovnaly, ale Legie je ve zbrani silnější, vzápětí však Větrov získal převahu, když z lesů začaly vycházet Duchové lesa, chodící živé stromy, které povolal druid Neus. Jeden z druidů, který převzal podobu draka, vzal na svá záda Mustafu s malou družinou a vyrazil směrem ke Kandaháru. Legie začala ztrácet na síle, když nad Větrovem začali kroužit další draci. Odhodlání legionářů dostalo definitivní ránu, když vojevůdce Cornellius z Acronu se utkal v boji s žoldákem Ledem Kowalskim. V tomto boji Cornellius předvedl sílu Acronů v boji se zbraní a Led, aby ho dokázal zastavit, se proti němu vrhl a svoji vahou ho vrazil na hradby, ze kterých ho poté srazil i za cenu toho, že si naběhl na meč Cornellia. Smrt vůdce Žoldáků, jeho obět, se stala nejsmutnějším okamžikem v dějinách Větrova. Následující průběh bitvy už měli obránci pod kontrolou.
Mustafa se svoji družinou doletěl na drakovi do Kandaháru, kde se okamžitě spojil s Piergeronem, který ho doprovodil až k sídlu Strážců. Zde Mustafa již podruhé porazil Forsytha a osvobodil tak město. Následně byl Mustafa, jako symbol Kandaháru, prohlášen za Krále a na základě dohody žoldačka Šikulka, symbol Větrova, za Královnu. Král udělil milost všem Odpadlíkům. Vůdce odpadlíků Alex Raska, který patřil k největším osobnostem bitvy o Větrov, odmítl titul Sir a stal se starostou Vesničky pod horami, jak se řikalo Kráteru. Paladin Piergeron získal titul Sir a stal se prvním rytířem Kandelábrie.

[Lyc]

V.

Na troskách Větrova bylo vystavěno nové město, současný Větrov. Kandelábrie tak získala vedle Kandaháru nové centrum dění. Pod vedením prvního krále Kandelábrie se podařilo Strážcům spolu s větrovskými Žoldáky přinést do království řád a mír. Kráter se ovšem postupem času začal plnit novými vyhnanci, kteří porušovali Zákon. Král Mustafa v reakci na opětovný nárůst zločinnosti zavedl do Kandelábrie systém soudnictví a distancoval se tak od rozhodování o vině a nevinně z moci Krále. Přes veškerou snahu Krále však Kandelábrie mířila k další etapě své historie, Žoldáci začali usilovat o nezávislost Větrova a oddělení se od království. Hrdinům, kteří bojovali v bitvě o Větrov, se říkalo Veteráni, případně Veteráni z Větrova, tito kdysi oslavovaní hrdinové upadli v nemilost a byli označováni za zrádce, neboť měli úzkou vazbu na Kandahár i Větrov. Nad Kandelábrií začaly znít válečné rohy a byla vyhlášena občanská válka mezi Kandahárem a Větrovem, válka bez vítěze a s poraženými na obou stranách.

[Lyc]

VI.

[Lyc]

VII.