Zdravim, jen chci předeslat, že nejsem na modulu tak dlouho abych posoudila všechny aspekty hry zcela objektivně. Ovšem taktéž si myslím, že každý má právo napsat svůj názor a dokonce by měl upozornit na závažné problémy na které při hraní narazí. Vždy si vážím práce všech kteří ve svém volném čase se starají o herní svět a vymýšlejí různé inovace. Ovšem nic se nemá přehánět. Tak jako je pro někoho kdo něco vyrobí odměnou výdělek, je myslím pro práci na modulu jisté ocenění oblíbenost a návštěvnost. Takže všichni ať děláme cokoliv bychom chtěli být co nejpépe odměněni. To co jsem si prožila poslední tři dny je teda síla i pro otrlé. Štěstí tedy hlavně asi pro mě je, že jsem dostala schválení registrace na Forko až dneska, neboť psát to včera, měla bych doživotní ban.
.................... U ohně v lese hned za Elfí vesnicí seděla nějaká bojovnice v rudé zbroji a ve tvářích neměla o moc jinou barvu. Částečně vztekem, dílem nemocí a silou ohně z přiložených dubových polen. Na klacku měla napíchnuté jablka, natrhaná někde v zahradách za Kandahárem, pomalu je opékala a nervozně přemýšlela co bude dělat. Tyhle starosti vysloveně nesnášela. Z mečem si věděla rady vždy, s nějakými čáry a exotickými nemocemi ovčem nikoliv. Ještě měla z živé paměti jak se tři dny zpět nakazila v močálech nebo čert ví kde to bylo zápalem mozkových blan. Zprvu hrozivě vypadající nemoc se jí nakonec podařilo s pomocí nějakých útržků ze zápisků jednoho lečitele a veledruida Neuse zvladnout celkem snadno. tedy po tom co sehnala příslušné ingradience. Kdyby si toho dne byla vědoma problémů jaké je čekají další tři dny , jistě by si vyléčení zápalu rozmyslela a raději se léčila v posteli v hospodě u Vykotlaného dubu.
Vše začalo asi tím nápadem si nakopat něco málo zlata v dole. Po cestě za vysnenou rudou se asi někde nakazila. Takže když se druhý den po výpravě vzbudila, neměla na tavení a následné kování ani myšlenky. Sotva se dovlekla do lekárny. Tak děsně jí bolely nohy,byla rozlámaná a zcela bez síly. Navíc ji takovým způsobem drkotali zuby, že se hosté v hospodě otáčeli a pohoršeně si na ni ukazovali. V regálu našla známou knihu a vyčetla podle příznaků o jakou chorobu by se tentokrát a zase mohlo jednat. Ovšem od toho okamžiku se její život obrátil vzhůru nohama. Kniha naznačovala jak léčit chorobu, ovšem příslušný lektvar k sehnání nebyl a pravděpodobně ho ani nikdo neuměl vyrobit. Kontaktovala několik vážených alchimistů, ale nic. Byla zoufalá. Nohy tak ztěžkly že se ledva vlekla. Aspoň se ohřívala u pece a zvažovala co dál. Když v tom se zjjevil ve dveřích dobrodruh a když mu vylíčila své trapení, vytáhnul z batohu vytoužené lektvary. Měl je z nějakého pokladu v horách. Byla štěstím bez sebe. Rychle udělala vše podle rad v knize a vše se jevilo dobře. Pustila se vesele do tavby rudy a a ni si nevšimla, že dobrodruh opustil Shromaždiště. TO bylo jeho štěstí ovšem. Když teď nad tím tak uvažuje, je ráda že tam byla sama. No sama? Prodavačky a prodavače věčně štěbetající ani nevnímala. Pojdenou se jí udělalo nevolno a nekontrolovatelně zavila a vycenila zuby. Než mohla cokoliv promyslet a uvědomit si závažnost situace, byla snad po třech krocích o tři stopy větší. Prodavači řvali, prodavačky ječeli. Kdo by neječel když uprostřed dílny stál vlkodlak. Prchal snad každý jen ona ne. Stála jak opařená. Tohle zaváhání ji ovšem stálo málem život. Strážím trvalo jen krátkou chvíli ji strhnout na zem a zřetelně cítila čepal v zádech. Ležela tam, krev tekla z čerstvé rány. Život z ní prchal velmi rychle. Už se jí zavírali oči a myslela že je to poslední chvilka na tomto světě. Když tu jako ve snu slyšela zřetelně lidskou řeč a někdo jí spěšně obvazoval rány. Když se jí podařilo ztěžka otavřít oči, zjistila že ruce a nohy jsou tam kde mají být a její lidská podoba je zpět. Slečna ji pomohla na nohy a na její otázku zda něco nepotřebuje, jen požádala o doprovod do lékárny. Tam si načetla jak vyléčit lykantropii. nebyla schopná tomu uvěřit, čím vším si zde musí dobrodruh projít z vůle božstva. Sebrala všechny potřebné ingradience k léčbě obou nemocí a odešla z města. nerady by někomu ublížila anerada by zase bojovala o život se strážnými. V lese u ohniště vypila lektvary, zakouzlila z hůlky odstranění a vše se jevilo v pořádku. Pak zašla k oltáři za kameným mostkem. Pomodlila se nejméně desetkrát a pak opet zakouzlila odstranění choroby. Byla šťastná, že je vše zažehnáno. Jak se mílila.....
Jen prošla branou začali jí drkotat zuby a než si stihla uvědomit že není něco v pořádku, přímo uprostřed vesnice byla opět Vlkodlakem....... Strážím neměla čanci uniknout a posledni co si pamatuje bylo jak se snaží otevřít bránu do vesnice. .... Když se probudila u ohně v lese seděla tam nějaká žena a vařila v kotlíku maso. To jí dodalo síly a tak se rozhodla se pokusit znovu o léčbu. Užila 10 lektvaru odolej chladu a zakouzlila odtsranění choroby. U oltáře se modlila si hodinu, až ji boleli kolena. Modlidby ani napočítala bylo jich snad 25. Zakouzlila odstranění a než přešla kamenou lávku byla opět vlkodlak...... .........
Tohle se opakovalo několikrát celý den. Modlila se 5x, 10, 20, 25,... vždy použila odstranění choroby. Žádný výsledek. Horkosti se nezbavila ani když vypila 5, 10, 12 / vic lektvaru nedokázala vypít jinak jí bylo zle/ vydrž chlad, nepomohlo ani 5, 10, 12 odolej chladu.
Lykantropii nakonec vyléčila Paní Ayala. Ovšem takový rituál ještě asi lesní místo nazažilo.
Horkost se nakonec zažehnala po radě jednoho dobrodruha. Který se někde v knihovně dočetl o případu jiné nemoci, na kterou také nezabírali lektvary mistrů řemesla, ale obyčejné patoky.
Takže moje hraní v pátek a sobotu mělo opravdu hořkou příchuť. Myslím že nabýt těch skvělích lidí ve hře a fakt hezkého světa Kandelábrie, zabalila bych to. A myslím že právem. Pokud si "BUH" usmyslí na nás seslat choroby, měl by si usmyslet dát do lékarny nevyčerpatelné zásoby lektvaru na jejich zvládnutí. Jistě, pokud někdo běhá po vesnici, nadává, že má sílu o 8 dole a není schopný si to najít v knížce v lékárně, je to jeho věc a hlopost. Ovšem osobně považuji systém nemocí za nedomyšlenost. Slyšela jsem o řadě lidí co měli stejný problém jako já a raději odešli z modulu. jejich škoda. Měli bombardovat Forum do omrzení. Jistě někdo namítne.. lečba je možná. Jo podle knížky jo, ale snad půlka. Léčit zápal mozkových blan je sranda, když je v bazaru stále lektvar určení. Ale já tam nikdy neviděla odolej, vydrž chlad!!!! S tím by se mělo počítat, obzvláště když je na modulu průměrně 5 lidí. Né každý má alchimistu!!
Takže jsem na začátku tohoto příspěvku. Inovace jsou super, ale nic se nemá přehánět. Osobně bych navrhovala tuhle hloupost z nemocemi odstranit. Přece jen chytit horkost, nachlazení a vím já co ještě je poněkud podivné když máte odolaní elementům. Nebudu se rozepisovat o hodu....raději.
Je to stejné jako když vedle sebe stojí v kovárně dva stejně zkušení kováři, STEJNĚ ZKUŠENÍ, a každý z nich když použije stejné materiály a ingradience, získá každý něco jiného a nebo jeden nic !!!!! Já myslela že ve výrobě jsou postupy závazné a nelze říci že dva řemeslníci musejí k výrobě stejné věci použít každý jiné materiály. O tom ale jindy...
