Služba a víra

[Amras]

Je tomu už několik dní co císařská galéra přirazila k molům Kandaháru. Nyní na pevnině je Caldorova přítomnost snesitelnější, ale jeho chování je občas k nesnesení. Víra v měsíční bohyni mi dává sílu tohoto mladého magistra, z rodu dlouhověkých, neztrestat na životě. Jeho magické schopnosti rostou každý den a prozatím jsem nerozpoznal v jeho chování náznak poskvrnění temnomagií. Přál bych mu, aby prošel zkouškami života bez poskvrnění, vyspěl a stal se užitečným ve službě císařství.

Co se týče mé vlastní misijní činnosti, bude úkol jež mi vytyčila měsíční paní a velekněží chrámového okrsku císařství bezpochyby těžší. Jeho královská milost drží město stejně jako přilehlou vesnici pulčíků pevně v rukou, co se však skrývá v temných zákoutích této části říše je jako z děsivých snů. Hordy zdivočelých orků, bestií a mutantů, černokněžníci co využívají temnomagii a zástupy nemrtvých, to vše může přepadnout počestného občana císařství jen několik málo sáhů od chráněných hradeb města a vesnice. Aurilité drží centrální chrám a k lidem se chovají s vřelostí ledové paně vlastní. Doufám, že má misijní činnost vytvoří protiváhu služebníků ledový panny. Nemám v plánu stavět se proti sestrám a bratrům jiného vyznání, ale pokusím se nabídnout občanům císařství víru ve spravedlnost, zákon, dobrodiní a čistotu myšlenek.

Ilith vede mé kroky, zápisek první z knihy bratra Keroluse na misijní cestě.