Návrhy příběhu

[A&N s.r.o.]

První příběh začíná zločinem: V kandahárské katedrále došlo k brutální vraždě několikati kněží a Král, vzhledem k tomu, že situace v mladém králoství se po ukončení válek příliš neuklidnila, se rozhodl povolat Acronského vyšetřovatele známého svými nekonvenčními postupy, které ale - jak se všeobecně říká - přinášejí většinou ovoce.

Vyšetřovatel, známý v detektivních a literárních kruzích jako Konstábl Marael dorazil do hlavního města Kandaháru bez okolků a začal sestavovat svůj tým.

// Cílem příběhu je provést vyšetření vraždy a dospět k poznání, kdo nebo co za brutální vraždou stojí.
Příběh je vhodný maximálně pro čtyři až pět postav z čehož jedna by měla být "zloděj". Hrát by se mělo minimálně o víkendech. Případné komentáře do původního fora, další náměty zde

[A&N s.r.o.]

První popis Konstábl Marael


je osoba oplývající inteligencí balancující mezi geniem a šílenstvím. Je si vědom své slávy a proto na své okolí působí nepříjemně a povýšeně. Holduje dýmce - neustále kolem sebe rozšiřuje obláčky štiplavého dýmu tvrdého Acronského tabáku ze zámoří. Konstálb je členem Acronské policie a jako takový pobírá standarní plat rovnající se žoldu acronských legionářů, což se odráží na jeho chatrném oblečení. Marael není bojovník ale jeho spolupracovníky většinou vyvede ze všech šlamastik díky něčemu co nazývá intuicí.

Konstábl Marel je dalekozraký (špatně vidí do blízka) a tuto vadu odstranuje jak je to jen možné - nejčastěji cvikrem případně monoklem, který má vždy zavěšený u pasu a zastrčený v kapsičce svého cestovního pláště.

Věk čtyřicet pět let, vysoký zhruba 180 cm a napadá na levou nohu.

[Amras]

bratr Martin

Sirotek, který dětství prožil jako zlodějíček v chudinských čtvrtích měst císařství. Byl dopaden a odsouzen ke klášterní převýchově. Stal se z něj výborný ranhojič a oddaný služebník Dannan. Nyní se ve svých třiceti jedna letech vydal šířit víru v Dannan za velké moře. Pokud má možnost holduje dobrému jídlu a pití a na jeho postavě to je znát. Přes svou objemnost je však vcelku obratný a když je to nezbytně nutné i rychlý. Služba církvi a císařství je pro něj smyslem života. Pokud nekáže slova víry, vystupuje vůči svému okolí spíše uzavřeně, skromně a tiše.




 

[MinoDL]

Mino DurLomion

Vyrastal na malej farme so svojimi rodičmi a mladším bratom. Detstvo mal pokojne no vo svojom  srdci citil túžbu zažit niečo viac ako život na farme. A tak ako mohol sa dal naverbovat do armady.

Bolu mu len 15. Jeho trening mu šiel velmi dobre a stal sa sneho zručný bojovnik. Počas toho sa zameral na jednu zbran, ktora najlepšie padla do ruky. V boji sa tiež spoliehal na to co sa naucil v armade, chladný rozum a obcas na inštinkt. V boji je i celku obratny. Pozna i par trikov, ktore pochytil na cestach, ale ktore drži v tajnosti a používa v nutnosti.

Nebol to priliš pohladný muž, taktiež nebol moc zhovorčivý. Po dlhej službe v armáde a po mnohých zabitých protivníkoch v rôznych bitkách, si chcel od toho všetkého oddychnúť, no len čo sa niekde usadil tak ho jeho život dobehol. Či už musel braniť svojom majetok pred lupičmi alebo pomahať pri obrane dediny kde prave žil. Tak sa začal živit ako ochranka, žoldak - všetko čo s bojom suviselo. Nakoniec sa rozhodol že tu skúsi na ostrove, o ktorom počul.

Pracu si vybera podla svojho usudku ,pricom neber do uvahy ci je to zle ale dobre , ci ze to medziach zakona lebo nie,snazi sa riadit podla svojho moralneho kompasu, no vždy sa ju snažil spraviť čo najlepšie podla svojho svedomia.

Je vysoky zhruba 170cm, vek kolem 30 rokov, svalnatej postavy, mierne razasteny, s par jazvami, shnedej farby

[Hodnak]

Luaren Hrabal
vyrůstal v rodině známého a velice bohatého kupce a nikdy netrpěl nouzí. I dům jeho otce byl snad celý ze zlata, včetně zubů otce samotného. Není tedy divu, že odmalička tíhnul k obchodu a peníze, drahé kovy a kameny jsou pro něj hybnou silou a smyslem života. Když si rodina udělala mocné nepřátele u dvora, rozhodla se raději celá přestěhovat do vzdálenější a zapadlejší části arconské říše. Naložili všechny cennosti a poklady na tři lodě, které se div nerozlomily pod tíhou nákladu, a vyrazili na vzdálený ostrov za mořem. Na širém moři je zastihla ohromná bouře, která lodě i s poklady poslala ke dnu. Jen pár trosečníků se zachránilo, z celé rodiny zůstal Luaren jediný. Nyní zůstal Luaren osamocený na cizím ostrově, kde hodlá znovu získat bohatství.

Lauren je postarší gnómský obchodník, který se živí kde čím, jenom ne fyzickou prací. Je schopen prodat vypálenou sirku s tím, že má moderní design a je to naprostá novinka na trhu. Je ochotný prodat i svoji babičku, když za ni někdo nabídne slušnou cenu. Umí ukecat kytku, aby rostla rychleji a krávu aby dojila nejlepší víno. Je to neurotický, zakomplexovaný chlápek, jehož nejlepším kamarádem je naditý měšec. Je to chronický lhář a malý podvod mu neklidný spánek nepřivodí, ovšem ušlý zisk ho dokáže hlodat jako červotoč. Myslí si, že má čich na peníze a dobrý obchod a proto je všude tam, kde se něco děje, aby z toho mohl vytřískat nějaké zlaťáky. Kdyby se jeho ego rozvinulo, tak by se dalo obtočit 2x dokola kolem ostrova a ještě by kousek zbylo. Co se týče boje, není to žádný hrdina. Drží se raději v rozumném povzdálí. Ale jen tak, aby náhodou nechyběl při dělení kořisti. A když jde do tuhého, neváhá vzít do zaječích.

Ve svém volném čase se mimo počítání peněz zabývá čtením básní a příběhů, pokouší se je i psát, ale není v tom moc dobrý, i když si myslí opak. Má rád pouťové triky a sem tam se i nějaký naučí. Rád si přihne z lahvinky, a když je pod parou, tak i zpívá. Jeho falešný hlas většinou vyklidí hospodu a hostinský pak naštvaně vyklidí jeho.

[Ludekk]

Harald
Harald Berg pochází z jedné se severských oblastí rozlehlé Acronské říše. O svých rodičích toho moc neví, protože velice brzy osiřel a ujali se ho bojovní mniši, k jejiž dveřím někdo položil ošatku s malým děťákem. To se projevilo na Haraldově osudu, protože v současné době je rytířem Svatého militantního řádu Purpurovéo červa.
Řád je menší vojensko-církevní organizace usídlená hlavně v severních částech říše, ale jeho věhlas je rozšířen po celém impériu. Někteří lidé si myslí, že jsou to svatí muži, jiní je zase považují za kačíře a nepřátele lidstva, ale převážná většina obyvatel říše je má za bandu šílenců. I přesto se Řád těší tiché podpoře samotného císaře a to je jedna z věcí, která zajišťuje jeho přetrvávající existenci. Druhá věc je to, že nikdo se nechce dát do křížku s armádou po zuby ozbrojených fanatiků.

Samotný Harald je téměř typickým představitelem řádového rytířstva. Moc rozumu nepobral, ale zato má odvahu berserkera a sílu dvou běžných mužů. Je to fanatik ve službách své pomýlené ideologie a když si něco umíní, prosazuje to s houževnatostí mžilského krokodýla. Ve službách Purpourového červa trestá ty, které považuje za hříšníky. V Acronské říši je takových spousta, ale Harald je jedním z těch, které vyslal Velký maršál do vzdálených koutů země, aby šířili očišťující plameny Purpurového červa. Kandelábrijské království prý přímo přetéká hříchem...

Harald vypadá trošku starší než je (je mu 35) a je docela nepěkný v obličeji. Má rudou hřívu a plnovous stejné barvy. Vojenský trénink mu dodal svalnatou postavu. Všude vláčí svoje řádové brnění s emblémem Purpurového červa a rozměrný obouruční meč, i když při jeho výšce něco málo přes 5,5 stopy to vypadá podivně. Rozhodně se nejeví jako něčí přátelský strýček.

[Awadar]

Balba Pantok

Jako malý byl chycen v dolech skřety, ti jej vyměnili s bandity za jídlo a zbraně. Dlouhá léta sloužil nejedné bandě hrdlořezů. Nakonec se stal majetkem správce arény. Zde podstoupil bojový výcvik a stal se jedním z gladiátorů. Desítky let zápasil v aréně pro pobavení lidu a nešlo mu to špatně. Nakonec si vybojoval kýženou odměnu, stal se svobodným. Rozhodl se najít své kořeny, nechal se najmout na loď a přeplul přes velké moře do Kandaháru.

Aby si na cestě něco přivydělal, nechává se najímat takřka na jakoukoliv práci: od dobývání pařezů, hlídání kupců na cestách, až po zabíjení monster. Pro dosažení svého cíle je schopen pomoci takřka každému, jen když mu to přinese nějakou informaci, nebo aspoň zlato na cestu a výbavu.  Přesto však nepřekračuje jistou hranici, kterou si sám stanovil.


Koukáš na silného, houževnatého a hrubého trpaslíka. Nejpřívětivější bývá po vydatném jídle a bečce piva, které má vždy při sobě.