Zbloudilá střela aneb práce všeho druhu.

[Amelor]

*

Každý voli svůj směr.
Každý si vybírá cestu.
každý má na výběr.

Leč štěstí je vrtkavé a nepřeje těm co jsi nehlídají záda.
Včera jsi byl přítel, dnes už jen známi, zítra tě nik nepostrádá.

V kaluži krvi, i tak konči cesty.
Najednou cítíš jak ti život uniká pomezi prsty.
To tělo bez hlavy.
Ono tě na vždy proslaví.

Krev ještě proudí a srdce zběsile buší.
Vrah tvůj však nečeká, dobře ví co se sluší.
Ne, nemusíš mít strach.
Ještě než tělo tvé změní se v prach.

Ponese dlouho tenhle vzkaz:

Ten jenž si znepřátelí mocné, ať nečeká nic dobré.
Ubi est concordia, ibi est victoria.

*

[Amelor]

*Útržek z rozhovoru, probíhajícího někde na okraji Kráteru*
...
Vendelín: ...šéfe? A uměl byste sehnat nějaké to lejstro?
Blake:  Lejstro? Jaké lejstro?
Vendelín: No  lejstro, nějaké, ať dají straže pokoj.
Blake: Tak straže, o tom musím vědět víc, pak se uvidí co se dá dělat.
*Po delší době*
Blake: No dobra, něco se určitě vymysli, ale zadarmo to nebude.
Vendelín:   A co mě to bude stát?
Blake: Nó, pro začátek, bude pul měšce stačit.
...

*O pár dni U Temného Jestřába*
Marael: Zdravím
Blake: Dobré ráno, posaďte se.
*po chvíli rozhovoru*
Blake: Pan Venda je slušný člověk a poctivy řemeslník...je nepochopitelné a nepřístupné aby se k němu někdo choval takovým způsobem.
*po další chvíli*
Marael: Dobra, promluvím se strážemi.
Blake: Budeme vděčný, sbohem, Maraeli.

[Amelor]

*U Temného Jestřába, po odchode Maraela*
...
Vendelín: Doufám, že už bude klid.
Blake: Taky doufám, pokud ne, stačí říct, zkusíme to jinak.
...