Frufru Locknarior - nový začátek...

Kapitola I - úvod.

Deník - úryvky...

Mnoho se změnilo od Těch dob. Ta změna je vidět na první pohled, je cítit ve vzduchu, jde poznat na lidech i zvířatech, je cítít v...magii. Změnila se její podstata, všechno je jinak a já to vím. Věci fungují odlišně, jsou to jen nuance, ale já o nich vím, já je cítím a nemohu je ignorovat. Strýček, to díky němu, stal se mojí součástí a já jeho..Nebo naopak? Těžko říct, jsme jedna bytost, jsem já, ale přesto i on. Vždy když přemýšlím o něm, vidím sebe pohledem jeho očí, a když přemýšlím o sobě, vidím jeho mýma očima... ale už se mi to plete...
Ach, jak moc se prolínáme. Však kromě našeho zvláštního pouta nás pojí pouto pokrevní. Oba dva pocházíme ze stejeného rodu lesních elfů. Žili jsme na pokraji hor v hlubokém a nevlídném lese. Ten les nedpouštěl stejně jako neodpouštělo počasí z hor. Přesto jsme tam žili spokojeně už po dlouhou dobu...Všichni z našeho rodu byli zdatní lovci, lučištníci a Ti nejmoudřejší ovládali magii přírody. Byli jsme dokonalá komunita, která udržovala jen malý kontakt s těmi mimo les. Jen občas, když bylo potřeba nějakého kovu nebo materiálu, který jsme nebyli schopni získat, jen tehdy jsme obchodovali se světem mimo les. Sotva si to pamatuji, byl jsem opravdu mladý, byl jsem dítětem i v lidských měřítkách, když strýček odešel. Byl označen za vyvoleného,měl mít schopnost ovládat magii přírody, ale při rituálu připoutání se něco nezdařilo. Dřív jsem myslel, že to bylo nějakou chybou, že se spletli a strýc žádný talent nemá,ale dětský pohled na svět je tak jednoduchý... Strýc talent měl, ale pro úplně jiný druh magie..poznal to při rituálu..Nechtěl tehdy odejít, ale musel...Byl vyhnán za zneuctění rituálu a matky přírody...Jak mi později řekl, bylo to to nejlepší co se mu mohlo stát...co se nám mohlo stát...