Nové dějiny království

[Šedostínka]

Po překvapivém dobití horské vesnice se museli noví vládci z řad elfů vypořádat s vícero problémy.
Některé byly menší, jiné větší a některé jako třípatrový dům. Doslova.

Až postupem času došlo novým obyvatelům, kdože to "stál" na jejich straně, proč jsou hradby a brány rozrušené, proč jsou řady obránců prořídlé.

Příroda, zdivočelá bez pravidel stromu života a zásahu jejích ochránců, ku své obraně vytvořila něco monstrózního. Ze samotného žalu umírajících zvířecích druhů povstaly bytosti živící se kameny a zlatem a ničící vše, co člověk do přírody zasadi.

Domy, zdi a nakonec i lidé, to vše mizelo pod zemí, rozdrceno v mocných čelistech Zemních červů.
Dostatek potravy a relativní bezpečí pomohl jim k rychlému růstu a rozšíření po celém ostrově.

Měsíční elfové, vidouce hrozbu akutní se po několikati neúspěšných výpravách, při kterých chtěli učinit přítrž těmto stvořením, obrátili na pomoc ku ostrovní pevnosti.
Ostrůvku dávných věků, který ve svých knihovnách třímá mnoho dávno zapomenutých učení.

Snad štastnou náhodou, snad osudem skřížili se cesty měsíčních eflů s bojovníkem řádu Kandelábrijského kříže. Sir Quantin Allance nabídl Měsíčním služby řádu, výměnou za možnost odčinit hříchy a hanbu, kterých se dopustili ve službě rodu Lioncoutů při v pádu Acronských legií.

Sám Sir Quantin a šest bojovníků řádu odcestovalo na ostrov a pod praporem Měsíčních elfů se spolu s ostaními bojovníky vydali do hlubin země kde v těžké bitvě porazili samotnou Matku červů - obřího, prastarého draka...

Po tomto mocném vítětství, byl řád požádám Měsíčním velitelem o ochranu.
Nabídku přijal a od té doby řád připravuje vše nezbytné na svůj návrat na ostrov jménem Kandelábrie.

"Zlo nemá místo v mém srdci!"
Motto řádu Kandelárijského kříže

[Šedostínka]

Asherah.. tak jí říkají... Její stoupenci, věrni učení, uctívají ji tajnými rituály...

A snad právě tyto rituály, pravzvláštní poloha Kráteru, nebo snad absence jakékoliv ochrany, vyzdvihla v očích pána Epitheuse tuto malou zapadlou vesničku. Již dříve zavítal mezi lid kráterský a tehdy si sebou odnesl jednu duši... Duši, která mu byla vydána bez boje...

Na výraz svého triumfu, usadil na čestné místo v hlavní budově sochu svého majestátu a jednou začas poslal do vesnice své vazaly, aby vyzvedli to, čemu on říká daně.

Noc výběrčích nastala ... kráterem se rozléhalo naříkání, ohen stravoval těla padlých a zlato se propadalo do pekelných hlubin. Stateční obránci vytlačili demony z vesnice, avšak ztráty byly obrovské ...

Přijde někdo, kdo se opováží vzodorovat samotnému peklu?
NechtˇAsherah ochranuje ty, kdož jí slouží...

[Šedostínka]

Problémy s Acrony a jejich invazí, odvedly pozornost od odvěkého problému Kandelábrie.
Orčí hordy, ponechané bez dozoru ve obsazeném Větrově sílily. Jejich moc byla čím dál větší a hnání svou rozpínavostí, začali zabírat čím dál více severských zemí.

Jednoho dne jejich hordy dorazili k vesnici horských trpaslíků. Srdnatě bránili svou ves tak jak se na správné ogary sluší a patří.
Bohužel řady jejich řídly, zatímco za každého padlého orka postavili náčelníci další dva...

A tak, i přes svou vrozenou tvrdohlavou náturu a hrdost, vypravili se trpaslíci žádat o pomoc do horské vesnice, kde se svou žádost tlumočili zástupci řádu Kandelábrijského kříže. Ten o trablech obležené vesnice informoval své nadřízené a získal od nich pověření na zformování výpravy, jejímž cílem mělo být potlačení orcké hrozby, nebo přinejmenším její oslabení do té míry, aby se lid Kandelábrijský mohl dál bez obav věnovat boji proti Acronským okupantům.

// Akce proběhne dnes ve 15:00, sraz v horské vesnici.

[Šedostínka]

... a moc Asherah rostla. Její přízen a náklonost začala být vyhledávána mezi vší tou verbeží: Vrahy, lupiči, zloději, piráty. Všelijaká chátra a spodina, přilákána její vzrůstající mocí, upsala svou duši a přísahala ji věrnost. Pomalu, nikým nesledována nabyla Asherah takové síly, že její aktivity přitáhly pozornost jiného zástupce zla - Epitheuse.

Rozezlen novým protivníkem, rozhodl se udeřit na zdroj její síly. Dříve, než Asherah bude silná natolik, aby se mu sama mohla postavit. Aby ji odřízl od svých posluhovačů, vyslal svá vojska do kráteru s cílem je rozprášit do všech koutů světa.

Bitva, která se rozhořela, neměla obdoby. Zlo se postavilo vůči zlu ...
Části těl, démonů i lidí válely se všude kam v kráteru oko dohlédlo. I přes brutální sílů vyznavačů Asherah však nakonec démoni, díky Epitheusově síle měli navrch. Vytlačili uctívače Asherah s těžkými ztrátami z Kráteru a zničili vše, co by mohlo posílit jejich protivníka...

Kráter, je nyní pusté a nehostiné místo.

Měj se na pozoru poutníku!

[Amelor]

…Zlomeni a zdrceni krutou porážkou prchali ze strašlivých plamenu kudy to jen šlo.

Navzdory početné převaze, sile ale i krutosti a odhodlanosti protivníků, se nakonec většině povedlo přežít.
Ani za bránami Kráteru však nenašli, všichni ti ranění a unavení dlouho se táhnoucím bojem, klid.
Až daleko na okraji lesa si mohli, ti kteří mněli to štěstí, konečně vydechnout.
Mnoho z nich zaplavil hněv  nebo zoufalství když si až teď stačili uvědomit co tahle porážka pro ně znamená.
Sami nechápali jak se to mohlo stát, takhle to nemělo dopadnout, takhle to nemělo byt…

…Jen co popadli dech a jakž tak jsi odpočinuli, vydali se hledat místo kde by mohli začít od znova.
Jejich kroky vedli až daleko na sever do míst chladných a pro běžného smrtelníka nehostinných.
Jejich řády byli však prořídlé, zásoby téměř žádné a sil pořad ubývalo.
Velké město s hradbami daleko převyšujícími jakýkoli urostlý strom v okolí  bylo tak pro ne příliš velkým soustem.
Poslední naději se pro ne stali doly a chodby pod povrchem kde mněli najit smrt…

…Dlouho nekončící pochod dospěl k branám male leč dobře střežené vesnice.
Rozpoutal se další boj, osminohé příšery byli připravené odrazit nepřítele za každou cenu.
Až se nežádaným návštěvníkům podařilo zdolat bránu, pronikli do útrob vesnice kde na nich čekalo nemile překvapení.
S dechberoucím nasazením se do nich pustili veškeré zálohy obrany vesnice a doléhali ze všech stran tak dlouho, až se zdálo že je rozhodnuto…

…V té poslední chvíli vše zvrátila, v prospěch svých stoupenců, samotná Asherah.
Až  bojištěm zavládl klid, její stoupenci padli na kolena a vzdávali ji nekonečný vděk.
Její hlas, který se po chvíli ticha rozezněl do širokého okolí, nezněl ani z daleka spokojeně.
Místo chvály, na své uctívače spustila svůj hněv, vyčítala jim jejich selháni.
Jak se mohli Kráteru jen tak vzdát…to má byt vděk za její přízeň…co to melo celé znamenat?
A tak vstali, jak jim sama přikázala a vydali se přes všechny ty jeskyně a štoly spět pres hory i hustý les, dobít a získat spět Kráter nebo to co z něho zbylo…

…Boj který se ještě toho samého dne rozpoutal nebyl o nič lehčí než ten předešlý.
Rychlý útok však nove obyvatele zaskočil, a útočníci věděli že už nesmí selhat, natož to ustoupit.

Zvítězili.

Moc Asherah opět posílila dalším vítězstvím a její přisluhovači se radovali s ní.

Ani se jen nestačili pořádně vložit do oprav a temné síly opět zkoušeli jejich vytrvalost.

Nad Kráterem však od teď drží ochrannou ruku samotná Asherah a ani sám Epitheus neprojde jeho branami.

[Šedostínka]

Kráter byl opuštěn. Brány otevřeny celá vesnice ponechána svému osudu.

Přisluhovači Asherah ve strachu před úderem z Horské vesnice ve spěchu opustili těžce nabité území a vedeni představenými své církve zamířili daleko na jih aby tam svedli bitvu o město Timpánii.

Hrubou silou porazili brány a ohněm a mečem vyčistili prostory od nemrtvých obránců aby si je v zápěti svázali na svou stranu.
Poté co zabezpečili a obsadili město, vysvětili oltáře a před Timpanijskými branami se rozprostřely magické Asheradiny zámky.
Všichni dobří lidé by se měli tomuto městu vyhýbat již zdaleka, pakliže jim je jejich život milý.

Mezitím elfové ve snaze osvobodit z kráterského vězení svého velitele, prolomili nevědomky magické obrany a umožnili vstup Epitheusovým demonům. Sám mocný Epitheus po otevření bran, uprostřed svých démonů vtrhl na Elfí bojovníky.
Jeho oči  byli zaslepené hněvem a svým mocným mečem stínal hlavy všech v okolí v domění, že llikviduje fanatické uctívače své odpůrkyně.

Naneštěstí pro něj, jeho hněv nahradil obezřetnost a ve chvíli, kdy se zdálo že v Boji zvítězí vpadla mu do zad Asherah se svou novou, posílenou magií. Mocné blesky srazili pána pekel k zemi a donutili ho, vysileného a těžce zraněného, opustit Bojiště.

Jaká ironie.
Kdyby Asherah nezasáhla, nezbylo by z Ithiliných přívrženců vůbec nic.
Podívné jsou cesty osudu.

[ElkBucket]

*Jednoho večera*

Stráže, zavolejte mi Marcuse, potřebuji s ním okamžitě mluvit..
*po chvíli se rozletí dveře a do místnosti vchází statný mladík s tváří ošlehanou větrem*
co si žádáte můj pane?
už si slyšel ty nové zprávy od zvědů?
ano pane, je to znepokojující
*zvuk pěsti dopadající na povrch stolu se rozhlehne místnosti* s tím musíme začít něco dělat
samozřejmě pane, máte namysli něco konkrétního?
požádal jsem císaře o posily, měly by dorazit do tří dnů..
to je moudré rozhodnutí pane
avšak neočekávám, že by sme tady byli v ohrožení, mám strach spíš o naši vesnici v lesích.
je daleko a odříznutá, poslední zásobovací konvoje tam prý vůbec nedorazily
co tedy ode mě žádáte pane?
nic se nestane, když do příjezdu posil na chvíli oslabíme naši posádku,
věřím že se nám tento krok vyplatí, proto si vem 20 můžu
a postarej se o to aby podpořili naše jednotky v elfí vesnici...
jistě pane, hned vyrazím

*ještě té noci dorazí acronská skupina do elfí vesnice*
*na druhý den ráno se markus vrací do Kandaháru, podat zprávu svěmu veliteli*

Takže? *velitel pozvedne tázavě obočí*
úkol splněn pane, všichni už jsou na svých místech
to je dobře, to je dobře *pokyvuje hlavou*
nebyly doufám žádné problémy?
nic co by se nevyřešilo pane
to rád slyším, opět si odvedl dobrou práci
děkuji pane

[Šedostínka]

Řád Kandelábrijského kříže zaznamenal další válečné lodě Acronů přibližujících se ke Kandaháru.
Vzhledem k množícím se hlášení o aktivitě nepřátelských vojsk požádal představitel řádu velitele posádky Horské vesnice, Sira Quantina Allance o získání zpravodajských informací týkajících nákladu Acronských lodí a jejich záměrů pro nadcházející dny.

Allance, vědom si nebezpečí celé akce, opustil Horskou Vesnici spolu se dvěma dobrovolníky aby se pod rouškou tmy dostali do Kandahárského přístavu a splnili úkol, který jim byl zadán.

Bohužel, byli odhaleni a v nastalé bitvě byli Allanceho strážci zabiti Acrony. Sám Allance byl zajat a podroben mučení. Mezi lidmy, žijícími pod vládou Kandahárských legií se začalo šuškat o plánované demonstarativní popravě rytíře ve staré městké části.

// akce začíná dnes v horské vesnici, přesně úderem sedmé hodiny večerní.

[ElkBucket]

*někde v Kandaháru*

marcusi, co se to tam včera stalo?
hlídky mi hlásily, že byla zásobovací jednotka opět přepadena
nastaly menší komplikace pane
jaké komplikace?
narazili sme na povstalce, jsou jich plné lesy
myslel jsem že se krčí ve vesnici v horách
doufám, že jsem tě s nimi neposílal zbytečně
ne pane, všechny jejich útoky jsme odrazili
dokonce se nám podařilo jednoho z nich zajmout
dobrá práce, dostali ste z něj nějaký informace?
jistě pane, nejprve nechtěl mluvit, ale nakonec sme mu rozvázali jazyk
řekl, že se schovávají v bažinách
nechce se mi věřit, že by se schovávali zrovna tam
*přikývne* taky sme měli pochybnosti,
proto sme na něj přichystali takovou malou lest *ušklíbne se*
pustili sme ho a nenápadně sledovali
a co ste zjistili? zamířil k bažinám?
ne, vydal se zpátky do lesů, kde se spojil s několika dalšími povstalci
a potom zamířili do nějaké jeskyně... kde se nám ztratili
cože? *rozzlobeně*
prohledali sme to tam, ale bylo to jakoby se do země propadli
někde tam musí být, vem si 10 mužů a nenápadně to tam prohledejte znovu
jistě pane *ukloní se a odejde*

[Šedostínka]

Jak se do lesa volá, tak Epitheus odpovídá

Timpánie se prudce prudce otřásala. Hlučné praskání domů, hrůzostrašný křik lidí, lámání a praskání země, z které se v okamžiku vyvalily sloupce ohně, pálíc vše, co se jim postavilo do cesty. Mnoho lidí se zřítilo do tekoucí lávy, mnoho domů se proměnilo v prach ...

Země se otevírala,  z ní vystupovali Balrogové s meči, z portálů vystupovali nemrtví  a se hrozivým s míchem doplňovali obraz zkázy.
Naposledy ze země vystoupil sám Epitheus.

Tak a zábava může začít ...  *Pronesl a sípavě do sebe natáhl vzduch plný spáleniny.*
Ano můžeme, jen neznič všechno.   Pronesla žena s kosou a vystoupila z jeho stínu.
Nerada bych vládla sutinám. To není zábava.

Zábava? Pronesl Epitheus a hlasitě se zasmál. Ano, to ted příjde. Zábava. Pak se uvidí.
Máchl mečem a roztříštil vitrínu stojící nedaleko.
Kde je Asherah?  Kde je ta namyšlená ženská a její krátkozrací následovníci?
Její moc je zlomena a já opět mohu svobodně dýchat. Ano.. i díky tobě Krisco ač to připouštím nerad.

Žena se na něj jen usmála, s hrozivým jekotem napřáhla kosu a vběhla do davu stínajíc vše co jí stálo v cestě.




// Jako následek jednání církve Asherah, dojde k boji v Timpánii. IC ohlášení proběhlo včera v podvečer v úterý v osm hodin proběhne boj.
Nebude se jednat o útok branami, půjde o útok portály. cílem jsou osoby a majetek osob, který byl či je spojený s asherah a to kdekoliv na ostrově, TENTOKRÁTE však v Timpánii.

[acc_humanoid]

Hvozdom Elfov sa ozýva hlasný džavot otrokov, robotníkov a ich strážcov. Klčujú, plienia, drancujú, zabijajú zver, ale hlavne zhŕňajú do Elfej Dedinky veľké množstvo materiálu. Drevo, byliny, koža ... sa vŕšia vo veľkých kopách po lese, keď v tom dopadne fakľa „neopatrného?“ elfieho otroka na kopu suchého agátového dreva ...

... Lesom Kandahárskym sa šíry štipľavý dym. Čím bližšie k Elfej Dedinke, tým je hustejší a neznesiteľnejší. Niet pochýb o tom, že vypukol lesný požiar. Zver a všetko živé uteká pred plameňmi a dymom ...

[Šedostínka]

Pulzující ohnivé portály pomalu se pomalu hroutili...

Jednotky démonů, nenarazivše na nikoho, kdo by se jim postavil, jali se ničit a zabíjet vše živé co se jim postavilo do cesty. Mnoho obyvatel bylo roztrháno na kusy, mnoho jich bylo šežráno, ohlodáno až na kost. Vitríny a obchody byly zničeny a zboží z nich rozkradeno. Někteří obyvatelé a dobrodruzi se na vlastní pěst pokoušeli probojovat ze zničeného města, neví se ale, zdali se jim to podařilo či nikoliv.

Z domů šlehaly vysoké plameny. Některé domy nevydrželi nápor drancujících démonů a zhroutili se.

Obránci zvolili špatnou strategii a to se jim vymstilo.
Uzavřeli se do Timpanijského hradu a přes znaky toho, že nevydrží nápor zemtřasu odmítli ve obavě z vojsk démonů budovu opustit...
Starý hrad se zřítil a pohřbil obránce pod svými sutinami.

Některým se však s pomocí přátel podařilo přežít a ze sutin se vyhrabat...

[Amy]

Fámy o popravě velitele vojenské posádky, Sira Quantina Allanceho, se prostřednictvím zástupců řádu dostala až na Ostrovní pevnost. 

Pakliže jsou tyto neověřené informace o jeho smrti pravdivé, pak odešel člověk pro něhož svědomí bylo více než strach. Zastánce obrany kandelábrie by tak padl a spolu s ním by odešel i obhájce vojenské intervence na ostrově.

Jednotky vázané smlouvou s Měsíčními elfy prozatím zůstávají, nicméně jednotky z kráteru jsou promtně stahovány a přesouvány na Ostrovní pevnost. Řád Kandelábrijského kříže se zde opevnil a pro tyto dny zastavil veškeré akce probíhající na Kandelábrii.

Mezi vojáky kříže se říká, že pakliže se bezpečnostní situace na ostrově zhorší, je zde vážná možnost, že zastánci uzavření řádu před okolní temnotou zvítězí a Horské ves bude i přes uzavřené smlouvy s Měsíčními elfy opuštěna.

[Mithrandir]

Preslo sice len par dni, ale les v okoli Elfskej vesnicky bol na nepoznanie. Acorni ho poriadne preriedili. Vysekali stromy, vytrhali bylinky a ine plody lesa.
Les bol v ubohom stave, sam sa proti sekeram a ohnu neubrani.

Mnozstvo surovin, zo stareho lesa elfov, prevazali Acroni do ich  centraly, kralovskeho mesta Kandelabrie, Kandaharu.
Uz pred par dnami prenikla informacia o karavane a tak mnoho rebelov cakalo v lesoch, pripraveny udriet na karavanu, zmocnit sa surovin a tym oslabit Acornske vojsko a samozrejme prilepsit si.

Prvej karavane, ako zazrakom, sa podarilo bezpecne prejst z Elfskej vesnicky do Kandaharu. Druha vsak to stastie nemala...

[acc_humanoid]

Acronský veliteľ : „Ten les je akosi tuhý. Pokiaľ bude stáť posvätný dub, tak les nezničíme. Na lodiach sa blížia kolonisti stále vo väčších počtoch. Potrebujeme nové polia a plantáže pre otrokov. Môj predchodca vyhladil elfov takmer úplne a teraz nemá, kto makať. Krysa jedna a potom si spreneverí imperátorove peniaze a dezertuje. Kdeže  nechali jeho mŕtvolu?“
Ragnar : „Na brehoch Brudbybáry mu dokonca niekto urobil hrob. Ak by vedel, že je zodpovedný za vyhladenie elfov, tak neviem, neviem. Dávajte si pozor. Z koreňov posvätného dubu rastie mandragora a tá rastie úplne všade.“
Acronský veliteľ : „Samé tlachy, samé tlachy. Potrebujem činy!“
Ragnar : „Poznáte predsa tu starú Kandelábrijskú báchorku o tom, že keď je lesu najhoršie, tak sa objaví Neus.“

*Koreňovým systémom stromov a medzi zverov v lese sa šušká* „Druidi, hraničiari volám vás ku mne! Stretneme sa, vy viete kde !“



//Dnes t.j. 27.6.09 niekedy večer po reštarte o 18.10