Kandelabrie forum
0
   Domů   Nápověda Vyhledávání Skupiny Kalendář Přihlásit Registrovat  
Březen 28, 2024, 02:48:54 pm *
Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Novinky:
 
Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 8
  Tisk  
Autor Téma: Horská vesnice  (Přečteno 55002 krát)
Hejkal
Hrdina
***
Příspěvků: 269



Zobrazit profil
Odpověď #30 kdy: Únor 05, 2010, 01:57:45 am

*Do vesnice přiběhne drobné, rychlé stvoření*
Páni, tak se mu to povedlo*usměje se*

*na nástěnku připíchne papírek*
A bude nějaká oslava toho vašeho úspěchu?
H&T
Zaznamenáno

Hejky Kalle-Mala, rychla mrska
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #31 kdy: Březen 03, 2010, 06:19:54 am

Po vsi kolují zvěsti o podivné dvojici. Nádherná žena v černorudých šatech se ve společnosti snad obra, pohybuje na vrcholku kopce, tam na farmou co je ten pramen. Ona vždy prý zmizí a on vždy nasedne na statného vraníka a odjede všem neznámo kam. Jeden farmář se prý šel podívat o čem to tam ti dva spolu vždy mluví a prý jej už nikdy nikdo nespatřil. Nikdo neví kam se poděl. Jiný, prý potulný dobrodruh jež jej šel najít se vrátil zachmuřený. Že drmolil o nějaké Tanah a bozích a kdo ví čem ještě. Odešel a nikdy se do vesnice nevrátil.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #32 kdy: Březen 06, 2010, 07:34:35 pm

Další a další lidé se ztrácí v okolí horské vesnice. Někteří tvrdí, že se čas od času barva vody v říčce stékající z kopců zbarví do ruda. Kolik je na tom pravdy?
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
Lubko
GUILD-JEHO církev
Hrdina
***
Příspěvků: 430


Zobrazit profil
Odpověď #33 kdy: Březen 07, 2010, 08:32:18 am

*Herumor prasti pesti do stolu.* A uz toho mam dost. Fox sezen si nejake vojaky a zjisti mi kam zmizeli a co se stalo s temi obyvateli,jeste porad to tady mame na starosti a tohle se mi vubec nelibi.*Fox zasalutuje a odspecha splnit rozkaz*
Zaznamenáno

Kdo seje vitr sklidi bouri.

Jednou přišla k trpaslikovi Smrt a chtěla si ho odnést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne.Tak Smrt zase odešla.

Acc; Lubizmi
Postavy:Ainur JEHO knez
               Herumor trpaslici kovar
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #34 kdy: Březen 09, 2010, 12:55:27 pm

Vojáci se vydali na kopeček k prameni, tam kde vesničané viděli svá zjevení. Mladý čerství nováček který s nimi šel musel zatrest kvůli románku s jednou místní si tiše brblal pod chmíří které považoval za bujný knír.
"Co čekej že najde?" ušklíbl se pro sebe, "Bude tam stát strašlivá čarodějnice a změní nás v ropuchu." pobaveně se pro sebe zasmál. Zmlkl když ho jeho nadřízený spražil pohledem. Sklopil pohled k zemi a dál šel v tichu. Pramen je nedaleko a muži došli vcelku brzo. I když ostatní mlčeli, očekávali to samé co mladík. Že nenajdou zhola nic.
 K jejich překvapení a smůle se však všichni spletli. Když se konečně vydrápali na kopec, padl jejich překvapený pohled nejprve na statného černého oře. Byl vyšší než běžný kůň. Velitel si pomyslel že tohle zvíře už někde viděl. Znal jednu osobu co jezdila na tak velkém koni. Párkrát s ním snad i mluvil. Jak se jen jmenoval? nedokázal si vybavit jméno mohutného bojovníka.
Další co upoutalo jejich pohled byla dvojice stojící u pramene studánky.
 Nade všam tam vyčníval mohutný bojovník, snad obr?, v naleštěné černé zbroji, na ramenech mu splýval černý plášť a kápě stažená hluboko do tváře skrývala jeho obličej. U pasu se mu pohupoval obrovský meč a skrze švy pochvy probleskovali plameny z magické čepele. To je von, vzpoměl si kapitán, než si však stačil vzpomenout na jeho jméno, přitáhla jeho pohled druhá osoba u pramene. Byla to žena a ne ledajaká. Snad nejkrásnější žena kterou kdy v životě viděl. Dlouhé, tmavě hnědé a lehce vlnité vlasy jí splývali až do půle zad, z nádherné tváře hleděl pár černých očí a usmívali se temně rudé rty. na sobě měla dlouhé, nóbl šaty, šité z černého sametu rudě lemované se stříbrnými sponami.
 Všichni zaraženě sledovali podivnou dvojici a ticho narušila až ta krásná žena.
"Už jsem se bála že pro vás budu muset někoho poslat." její hlas zněl nádherně jako ten nejlepší zvon a její smích byl snad ještě krásnější. Až te´d si velitel uvědomil, že její krásnou tvář něco narušuje. A to zvláštní nepopsatelné něco co čišelo z jejích očí.
"Jen račte přistoupit pánové." bez vás by to nebylo ono. Pobaveně se zasmála a pokynula mužům. Nikdo z nich nevěděl proč, ale všichni varzili k nim a zastavili se až dva sáhy před ženou, všichni vedle sebe jak při nástupu. Mohutný bojovník který tu byl s ní se znenadání ocitl za nimi. tři vojáci se najednou vyděsili. Zjistili, že ač se snaží sebevíc, nedokáží pohnout jediným svalem. Žena se pobaveně zasmála.
"Ty první." s úsměvem ukázala na velitele. Odkudsi vytáhla zdobenou dýku s planoucí čepelí a podala mu ji do ruky. Nechápal proč, ale dýku si vzal. Udělal několik kroků k vodě tekoucí ze studánky a pak ponořil ke svému úžasu zarazil dýku hluboko do vlastní hrudi. Žena se na něj dívala. Te´d když z něj vyprchával život mu došlo co je to cosi co jí čiší z očí. je to zlo. Nehynoucí a nenávystné zlo spalující vše krásné kolem. její krása byla v mžiku ten tam a místo ní stála příšera která řvalůa smíchy a odhalovala tak tlamu plnou ohromných tesáků. Pak jeho život zmizel a jeho mysl se ztratila a dodala nové síly nové temné bohyni Tanah.
Tak to šlo i s druhým vojákem.
Poslední naživu už byl jen nováček. Chtěl řvát strachy, ale nemohl otevřít pusu. Chtěl utíkat, ale nemohl pohnout jediným svalem. V poslední chvíli chtěl zautočt, ale nedokázal hnout rukou a tasit. Měl strach. Už dávno mu povolili některé svaly a on se málem zastyděl když si uvědomil co mu stéká v nohavicích. Stydět se a teď? Býval by se zasmál kdyby se teď humor netřásl někde v koutě jeho hlavy a všude nevládl jen strach. Pak najednou kouzlo pominulo. Všechny svali držící ho v spřímené poloze najednou ochabli a vojáček se zřítil k zemi jako podťatý.
"Nech ho jít." slyšel pobavený smích té ženy. "Jedna věc mě nasití stejně dobře jako krev. Starch těch kteří ke mě začnou otáčet své hlavy."
Pohled se mu zakalil a on cítil že upadá do sladkých vod mdloby. Skutečný svět se náhle ztratil kdesy a on se ocitl v náručí své matky která jej kolébala. zase byl jen malé nemluvně a vše mu připadalo tak neskutečně jednoduché a vzdálené. Přál si zde zůstat. Přál si aby to nikdy neskončilo. Tvář jeho matky se však změnila. Její oči se zle zůžili. V ruce se jí oběvila zdobená planoucí dýka a v puse obrovské tesáky. Všude se začal ozívat příšerný a obludný smích a pak jeho matka, nebo to co z ní czniklo vnořila dýku do jeho těla. Trhnutím se probuli. Celí propocený, v kalhotech měl mokro. Zděšeně se rozhlédl a zjistil, že je stále u studánky. Byl sám. Ani mrtvoly zde nezůstali, žena, muž i kůň, všichni byli pryč a nic nenasvědčovalo tomu že zde někdy někdo byl. Dokonce ani krev na zemi nenašel. Pomalu se zvedl. No jasně. Byl to jen sen. Pobaveně se usmál když jeho pohled přítáhlo něco zvláštního na dně studánky. Chvíli mžoural skrze čeřící se vodu a nakonec pro to sáhl. Co to jen je? ptal se sám sebe když zvláštní kulatý předmět vytahoval z vody. Kdyby mu ještě něco v močovém měchýři zbylo teď by to pustil. V ruce svíral lidskou lebku v níž bylo napasované srdce. zděšeně zaječe. Pustil řpedmět a zběsile utíkal zpět do vesnice kde se na prahu zhroutil.
Jediné co si pamatoval z oné noci byla smrt jeho spolubojovníků a děsiví smích té ženy. Choulil se před bránou na zemi a plakal. Chtěl snít. Chtěl umřít, ale nemohl se přinutit vytáhnout nůž s končit to. nedokázal skočit z mostu do propasti i když hrozně chtěl. Bude trpět a může za to ona. věděl to a věděl že mu nedovolí zemřít. Pokaždé když ulehl, pokaždé když zavřel oči viděl tvář obludy a slyšel děsivý smích.
 Dokud nepadne stářím nebo dokud někdo další neukončí jeho trápení, protože on sám to udělat nemohl.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #35 kdy: Březen 09, 2010, 03:47:06 pm

předchpzí příspěvek.

Všem se tímto omlouvám. Přehnal jsem to a značně jsem ujel. Proto ruším co jsem napsal, přeju příjemné čtení, ale neberte to jako IC záležitost. Všem se tak omlouvám a pokusíms e v brzké době vše uvést do správných a pro všechny přijatelných kolejí.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #36 kdy: Březen 09, 2010, 03:49:46 pm

Vojáci vyšetřující zmizení několika lidí, (ve skutečnosti došlo jen ke ztrátě dvou nebo tří lidí, z toho jeden z nich zemřel vlastní vinou protože opilí spadl do rokle) opravdu dojdou na kopeček za městem ke studánce. Na studánce hoří zapálená svíce, na zemi naleznou stopy kopyt, a lidí a něco co by mohla být stopa krve, nyní už dost nezřetelný, takže kdo ví co je to za flek. Během pár dní beztak oprší. Toť asi tak vše.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #37 kdy: Březen 16, 2010, 10:23:45 am

Bouřkoví mrak zakryje noční měsíc a skryje tak jeho paprsky nad temným příkrovem. Zířivé blesky začnou prozařovat oblohu a hromy otřísat horami. Děsivá vichřice začne ohýbat stromy jak stébla trávy a mohutné poryvy deště změní horskou krajinu ve spoustu drobných potoků. Snad nikdo příčetný by v téhle chvíli do hor nevyšel, ale jeden ve světle blesků je vidět, že se jedna taková bytost našla. Nádherná žena, v černých, rudě lemovaných šatech které, jakoby se voda ani netkla a vítr jako by ji míjel, stojí žena. Z její tváře jen číší zlo a její snad kdysi nezměrnou krásu teď hyzdí nezměrné zlo jež srší z jejích očí a mění její tvář v obličej děsivého démona. Ruce vzpíná k nebi a občas, když utichnou hromy je slyšet hrozivý jako zvony znějící hlas provolávající neznámá slova, vzívající neznámou sílu, snad ani bohové nevědí odkud. netrvá tak dlouho a i když bouře její tvář se vrátí do lidské a před ní ze svitu blesku vystoupí další postava. Muž v rudé jakoby krvavé zbroji, s holou hlavou a očima v nichš planou plameny pekel. Na zádech složený pár snad přízračných blanitých křídel.
 Náhle kolem těch dvou zmizí veškerý hluk a bouře jako by se od nich odtáhla. Muž se ušklíbl.
"Je to dlouho co jsi mě naposled volala Tanah nesmrtelná." přerušil ticho chraplaví, ale přesto jasný hlas démona. "zase něco potřebuješ? Zase chceš získat božskou moc?"
"Já Mám božskou moc!" odpověděla nevrle Tanah. "Jen mě to ještě pořád stojí moc sil." dodala s úšklebkem.
"A co já s tim? Chceš ode mě pomoc? naposled když jsem ti pomáhal skončil jsem zpátky v pekle! Mám sto chutí tě zabít a ty to víš."
"Šak sis jen polepšil ne?a navíc my nemůžeš nic udělat," zasmála se. "A ještě nějakou chvíli moct nebudeš. Ale mám pro tebe nabídku která by se ti mohla líbit."
"Ty nemáš nic co by se mě mohlo líbit. Možná tvoje tělo, ale věř že věci které bych s ním prováděl by se nelíbili tobě ať jsi jakkoliv zvrácená."
"Moc mě podceňuješ." ušklíbla se.
Oplatil úšklebek.
"Tak co mi chceš nabídnout? a hlavně co za to chceš?"
"Vždycky k věci. Nezměnil ses Dorgene Isderagore. Chci aby ses ke mě připojil a skrze tebe mi dal sílu tvého panství. na oplátku ti ho naplnim otroky." pobaveně se usmála.
"A proč bych ti měl věřit? Chceš mi snad tvrdit že máš moc na to abys mi dokázala otevřít plnou bránu sem? To ani bohové."
"Bohové ne. Ale lidi ano." usmála se.
"Ukaž mi hlupáka který něco takového svede a udělá to!"
"Už brzy ti jej ukážu." mile se pousmála, "Už brzy. Vyčkej a dej mi své slovo, že až přijde čas budeš stát při mě. Dej mi své slovo démona přísahajícího na svou zatracenou duši."
Démon jen chvíli mlčky stál a zřejmě přemýšlel. "Máš ho mít, ale nezkoušej mě podrazit!" s těmito slovy se rozplynul.
Zvuk odcházející bouře znovu dolehl až k tanah. Tiše se pousmála a nakonec zmizela i ona.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
Lubko
GUILD-JEHO církev
Hrdina
***
Příspěvků: 430


Zobrazit profil
Odpověď #38 kdy: Březen 18, 2010, 09:22:15 pm

*Herumor velitel zoldaku vyhlasuje nabor novych sil,necha rozveset vsude po kandelabrii letaky na kterych stoji* Kdokoliv schopny boje kdo je schopen poslouchat rozkazy,chce zazit dobrodruzstvi,a umi neco uzitecneho at se objevi v Horske vesnici.
Zaznamenáno

Kdo seje vitr sklidi bouri.

Jednou přišla k trpaslikovi Smrt a chtěla si ho odnést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne.Tak Smrt zase odešla.

Acc; Lubizmi
Postavy:Ainur JEHO knez
               Herumor trpaslici kovar
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #39 kdy: Březen 23, 2010, 08:56:29 pm

Statný plešatý muž v temně rudé zbroji postává na kopci nad horskou vesnicí. Blanitá přízračná křídla volně složená na zádech se lehce třepetají ve větru. Temně rudé oči žhnou ve tmě.
 "Proč zrovna tady?" zamyslí se nahlas a rozhlédne se po okolí. Jeho pohled spočine na kamené pěsti na jednom z hřebenů.
"Hmmm..." povšimne si olbřímí postavy stojící kus od kameného monumentu. Dorgen ukročí stranou a rozplyne se ve stínu aby o chvíli později vyšelnze stínu pěsti těsně vedle bojovníka. Chvíli si ze zadu prohlížel mohutnou postavu dvou a pul metrového válečníka s obrovským mečem u pasu. Krátce si odkašlal a muž se s trhnutím otočill a rychlostí která skoro překvapila i démona tasil meč a připravil se k úderu. Zarazil však meč v nápřahu.
"Ty jsi Dorgen!" zabručel válečník krajně nevrle a spustil zbraň k hrotem k zemi. Do pochvy jej však nevrátil. "Tanah říkala že přijdeš. Čekal sem."
"Tak ses dočkal." pokrčil démon rameny a přemýšlel co po něm tanah chce když posílá tohohle hromotluka.
"Tanah říkala, že budeš něco potřebovat. Jsem tu abych zjistil co a abych ti to přinesl. Nemám z toho radost, že mám pomáhat démonovy, ale přeje si to moje paní. Tak vyklop co chceš a radši važ slova. Má tehdenci se rychle urazit a za to urážim hlavy." proslov zakončil výhružným zavrčením.
Dorgenovi se ten obr začínal zamlouvat.
"Dobrá tak ať je to z krku. Potřebuju krev. Elfí a potřebuju jí hodně. Nespěchá to. Až seženeš elfa nebo elfku to je jedno přiveď ji sem a obětuj ji tim nožem který ti dala Tanah. Pak ti řeknu co dál."
Obr se ušklíbl. "Jak libo." otočil se na patě a rázně odkráčel do noční temnoty. Démon jej ještě chvíli pozoroval, pak se pobaveně usmál a vrátil se zpět do své pekelné sféry. Udržovat svůj obraz v tomhle světě ho zatím ještě stále dosti vačerpávalo.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
Lubko
GUILD-JEHO církev
Hrdina
***
Příspěvků: 430


Zobrazit profil
Odpověď #40 kdy: Březen 30, 2010, 05:33:35 pm

Na vedemost se dava ze v Horske vesnici jsou opet v provozu verejne dilny najdete je na namesti,za esteticke upravy dilem muzeme vdecit nasi male Fox zastupkyni Zoldackeho Generala
Zaznamenáno

Kdo seje vitr sklidi bouri.

Jednou přišla k trpaslikovi Smrt a chtěla si ho odnést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne.Tak Smrt zase odešla.

Acc; Lubizmi
Postavy:Ainur JEHO knez
               Herumor trpaslici kovar
Lubko
GUILD-JEHO církev
Hrdina
***
Příspěvků: 430


Zobrazit profil
Odpověď #41 kdy: Březen 30, 2010, 06:03:54 pm

Neplatic Kelnar ma mesic(//OOC tyden) na to aby se vystehoval.... jestlize to neudela bude mu zabaven veskery majetek,mezitim za to jak dlouho neplatil mu byl nektery majetek vycislen a zabaven

//kdyztak se objev ve hre at se nejak muzem domluvit jeste sem ti nevzal nic...
Zaznamenáno

Kdo seje vitr sklidi bouri.

Jednou přišla k trpaslikovi Smrt a chtěla si ho odnést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne.Tak Smrt zase odešla.

Acc; Lubizmi
Postavy:Ainur JEHO knez
               Herumor trpaslici kovar
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #42 kdy: Březen 31, 2010, 01:50:49 am

Na úpatí hory, vysoko nad horskou vesnicí, až tam kde sníh neslézá ani v létě a kde stále duje mraziví sníh stojí dvě postavy a shlížejí na lidi kteří pospíchají za svými povinostmi.
"Za celou tu dobu co jsem křižoval svět lidí jsem nepoznal větší mrchu než jsi ty." pronese s úšklebkem statný muž zahalen v plášti s párem éterických křídel na zádech.
"Nikdo po tobě nechce abys vynášel soudy." odvětí mu s úšklebkem nádherná žena stojící po jeho pravici. "Jsou to jen lidi. Bezcená havěť která stejně jednou chcípne tak proč nevyužít jejich bezcené životy k něčemu většímu?"
"Tim myslíš vlastní moc? Abys pak mohla ovládnout víc těhle bezcenejch tvorů?" pronese démon se značnou nechutí v hlase.
"Ty sis je nějak oblíbil Dorgene, možnás na tomhle světě strávil příliš času. A nebo tě oblbla ta paladinka?" zasměje se Tanah.
"Ji do toho netahej." odvětí dorgen dotčeně.
"Přeci jen ses jí pořád nezbavil. Nejzábavnější na tom je žes ji sám zabil." Tanah začne probata smíchu.
"Musel sem." démon sklopí pohled k zemi.
"Ne, nemusel. Tys chtěl Dorgene a těma kecama žes jí poslal na lepší místo nic nezměníš. Vim žes jí vydupal místo v ráji, ale ani nevíš jak trpěla. Celou dobu jsem ji sledovala.
Zamilovanej paladin je svinstvo a paladinka tim spíš. Dobře si to všechno pamatuji. Milovala tě a ty ji a neřikej že ne a ty ses pak ukázal ve správném světle. Ale chtěla překousnout i to že jsi démon. A tys ji zabil." Tanah vyprskne v záchvatu smíchu.
"Nemilovala mě!" rozkřikne se Dorgen a v mracích nad horami se zahřmí. "Milovala Deniela. Bytost kterou ze mě udělal bůh. Myslim, že ti to tu nemusim vše vysvětlovat."
"Ta bytost jsi byl ty, jen trochu... jiný. To nic nemění na tom, žes jí miloval i ty." ušklíbne se Tanah a démon radši mlčí.
Nastane chvíle tíživého ticha přerušovaného jen občasným uchechtnutím Tanah.
Dorgen promluvil až o pár chvil později.
"Uvolni mě. budu ti užitečnější."
"Zbláznil ses?" rozesměje se zase Tanah. "Proklál bys mě mečem při první přílšžitosti. Na to abych ti věřila máš moc rád lidi."
Démon zase zmlkne. Už delší dobu se ve své říši připravuje aby se ze zakletí kterým ho Tanah začarovala ještě v dobách jeho smrtelnosti a které bohužel přežilo dodnes, dostal sám. Věděl, že Tanah nemuže vědět co se v jeho říši děje. Jedna z výhod vlády nad vlastní sférou, musel se v duchu pousmát. Nepřijde na to. Je na to moc namyšlená a moc si sama věří. A pak ji zabije, usměv v jeho mysli vystřídal nenávystný škleb.
Jediné čeho se obával, že nablízku bude ten bojovník co si ho vydržuje. Znal jeho předky a znal jeho schopnosti. A dobře věděl, že toho pulorka Tanah nezačarovala jen kouzlem poslušnosti, ale dala mu i moc bojovat s Dorgenem jako se sobě rovným. Ale třeba zlomí i tyhle kletby. Pak Theureg zabije Tanah sám a ještě k tomu s radostí.
"Co je vubec s tim tvim válečníkem? Pro něco jsem ho poslal." zamračí se dorgen.
"Já vim, ale nejsi jediný kdo něco potřebuje. Musel za moře a hádám že se tam chvíli zdrží."Přejde tanah na vážn tón.
"Jak ona se jmenovala? ta tvoje paladinka?" změní čarodějka téma. "něco s měsícem? moon něco že?" pobaveně se usmívá. Dorgen skřípe zubama a nad horskou ves se blíží bouřka. Vysoko v horách zuřivě hřmí.
"Brzo tě zavolám. čas rituálu se blíží." ušklíbne se tanah a s těmito slovy se vrátí mezi sféry. Dorgen ještě chvíli nehnutě stojí a pozoruje vesnici dole.
"Zabiju tu děvku", pronese k lidem dole i když ví že jej slyšet nemohou.
"Zabijuji a její hlavu vám dám na stříbrnym podnose. Už brzo přijde její čas." s těmito slovy se vypaří i démon.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
Lubko
GUILD-JEHO církev
Hrdina
***
Příspěvků: 430


Zobrazit profil
Odpověď #43 kdy: Březen 31, 2010, 09:10:58 am

v Horkse vsi jsou nyni na prodej sipy ve vytrine na namesti.pro zvlastni obednavky informujte nekoho z zoldaku
Zaznamenáno

Kdo seje vitr sklidi bouri.

Jednou přišla k trpaslikovi Smrt a chtěla si ho odnést s sebou, trpaslík se však pevně zapřel botama o skálu, na níž stál, vzpurně nakrabatil obočí a řekl ne.Tak Smrt zase odešla.

Acc; Lubizmi
Postavy:Ainur JEHO knez
               Herumor trpaslici kovar
theureg
Mob
*
Příspěvků: 67


Zobrazit profil
Odpověď #44 kdy: Duben 03, 2010, 07:25:04 pm

Obrovský válečník tiše kráčí přez horskou vesnici. černý plášť povlávající ve větru sem tam odhalí obrovský meč připnutý u pasu a štít na zádech. Jeho tvář halí kápě stažená hluboko do obličeje. Holou hruď halí síť jizev dokazující, že tento muž si už prošel ledasčím. U pasu se mu pohupuje torna zvonící složenou zbrojí.
 Vesnicí prochází aniž by si kohokoliv všímal. Ignoruje zamyšlené pohledy kolemjdoucích. I když vrazí do farmáře který mu vběhne do cesty a srazí jej do blátivé louže, ignoruje jeho vzteklé hrozby a bez spomalení kráčí dál. O chvíli později se zrtratí v horách.

 "Už na tebe čekám." Tanah se usměje na bojovníka jak nejlépe dovede. A s pomocí kouzel si tak opět získá jeho srdce. "Máš to co jsem po tobě chtěla?"
Bojovník jen beze slova přikývne a vytáhne z vaku cosi zabalené v látce a předá to Tanah. Ta to jen beze slova vezme a zmizí. Z bojovníkovích rtů se prodere tiché zavrčení a odejde kdo ví kam.
Zaznamenáno

Theureg z rodu Darwolf: Poslední z rodu, zmítaný osudem.
Stran: 1 2 [3] 4 5 ... 8
  Tisk  
 
Skočit na:  

Theme by m3talc0re. Powered by SMF 1.1.8 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC MySQL | PHP | XHTML | CSS