Balsy zápisník

..*Balsa se posadila na severních ochozech hradeb Horské vesnice a začla cosi sepisovat*..

Shledání

..Dnes jsem se konečně dočkala. Tolik snahy a modliteb padlo, aby se tento den stal skutečností. Při dnešním průzkumu jedné jeskyně pod Sněhovou horou jsem Ho spatřila. *s úsměvem nechá brko nasát inkoustu a pokračuje v psaní* Probojovala jsem se skrze početné skupiny mrazivých obrů až před jakousi bránu, kde mne přepadl Kyklop. Po pár zařinčení našich zbraní mi obr zasadil velmi hbitou ránu obrovským ledovým mečem, které jsem nedokázala včas uhnout. *prohmatá si bolestivé místo na obvázaném levém rameni* V tom se objevil. Zasadil obrovi pár ran do kolenou a pomohl mi oslabeného Kyklopa zkolit k zemi. Pak mě zavedl do velké síně, kde jsem spatřila pokladnici. "Otevři ji." Zvolal strohým hlasem. Na dně pokladnice ležel usmolený půl měšec zlata. Vzteky jsem práskla víkem od pokladnice až se jeden pant rozlomil. Potřebuji zlaťáky jako sůl. Žít jako žebrák nehodlám. *prostrčí ukazovák skrz dírou na botě a zavrtí hlavou* V tom jsem uslyšela Jeho smích. Husí kůže a nepopsatelně příjemný pocit mi projely skrze celým tělem. *písmenka v této větě jsou kostrbaté a rozházené jakoby se jí třásla ruka* Cítila jsem, že musí být jeden z nich. Padlo pár vět a ano. Sám potvrdil, že se nemýlím. První úkol na sebe nenechal dlouho čekat. Ano pane. Odpověděla jsem. *zvedne hlavu od psaní a zkontroluje pozice strážných a cosi si zapíše na jiný kus pergamenu a pak pokračuje dále v psaní* Poté mne zavedl dolů. Jak blízko jsem byla onomu místu a nic jsem netušila. Do Horské vesnice je to cesta daleká oproti místu, kde nyní mohu bez obav odříkávat modlitbu ke své bohyni tak abych se nebála, že mne někdo zaslechne. Teď už ale k dalšímu bodu úkolu. Nesmím pána zklamat! *opatrně zavře zápisník a vydá se směrem k hlavní budově*