Zdá se mi to, nebo IC forum nikdo nepoužívá. To se ve světě kandelábrie nic neděje? Až na Kikina a nemrtvé slečny jste všichni ostudy. Velký.

ojojoj, na co mne to odkázalo ! :-)

https://www.youtube.com/watch?v=po0jY4WvCIc

Cítila jsem přítomnost mé bohyně uvnitř sebe samé, paprsky její moudrosti jako by prostupovaly celým mým tělem a posilovaly mou víru.
Síla mých obřadů konaných k poctě paní Ithil sílila a můj prožitek z bohoslužeb byl silnější než kdykoliv předtím.

A jednou, bylo to zrovna nad ránem, mne má paní samotná obdařila svou přitomností na závěru samotného obřadu.
Hovořila ke mě, ale já jí nerozuměla...

Jaké to slova se mi má paní snažila předat? Jakým úkolem se mne snažila pověřit?
To nevím, ale vynasnažím se jí porozumět...

snad se to napotřetí už povede, alespon tak jako napoprvé

http://www.youtube.com/watch?v=YJ3_k7KjLPo

Ve vesnici žilo spousta lidí, elfů a dokonce i trpaslíků (nechápu, že se to neustále popožďuchování elfů a trpaslíků nezvrhlo v něco horšího), ale nejtajuplnější a nejzajímavější postavou ze všech byla samotná Veledruidka. Strýček o paní elfských lesů nikdy moc nemluvil, ale i tak jsem vyzvěděla jeho údiv nad tím, že veledruidkou je půlčík.

Sedávala jsem na prastarém stromě ve vesnici a představovala jsem si všelijaká protivenství, která musela drobná druidka překonat na své cestě k paní Dannan.

Někdy jsem veledruidku pozorovala, jak doslova skotačí se svým zvířecím společníkem, obřím medvěděm.
Obří zvíře, které za ní cupitalo jako malý, poslušný pejsek.
Je oddanost medvěda způsobená magií, silnou vírou veledruidky, nebo prostě jenom přátelstvím, které mezi sebou mají?

Říkala jsem si, zdali silná víra vůči Ithil mne také někdy v budoucu obdaří někým tak oddaným - v ideálním případě menším než medvěd, aby se mi vlezl do pokojíčku.

Vzpomínám na první obřad věnovaný Ithil, první po mém návratu do vesnice.

Strýček odněkud z vyššího patra domu přinesl v hedvábné látce zabalený oltář, celý ze stříbra. Opatrně jej ustavil v přijímací místnosti.
Chvíli jen tak stál a mlčky upíral svuj pohled na oltář, jako by ten přímo do jeho mysli promítal obrazy jeho mládí.

Ithilin oltář, který byl zasvěcen přímo měsíčními elfy.
Jak ten byl krásný. Jen mravenční práce několikati řemesel mohla zachytit mohla zachytit (alespon fragment) krásy Ithilina učení.

Celá rozechvělá, částečně z trémy, částečně z jeho energie, které prostoupila celým pokojem jsem k němu přistoupila.
Dnes je to úsměvné, ale první motlitbu jsem musela zopakovat. Ne pro velký úspěch, ale proto, že jsem popletla slova.
Dodnes si však pamatuji na výraz ve strýčkově tváři, když jsem se po dokončení obřadu na něj podívala.

Usmíval se a já se cítila tak hrdá, jako bych snad byla úplně první lidskou kněžkou bohyně Ithil.

Nejhorší na studium v klášteře je to, že jste daleko od domova, uzavření v chladných stěnách ve společnosti pobledlých studentů a od rána do večera trávíte svůj čas nad motlitební knížkou.

Jestli jsem někdy pochybovala o své víře v Ithil, pak to paradoxně bylo právě zde. Strýček to zcela jistě myslel dobře, ostatně kde jinde než na Ostrově jsem se mohla bezestrachu věnovat studiu. Jen, zvykla jsem si na Elfí les a tlumený ruch Elfí vesnice. Ostrov byl všechno, jen ne domov.

Na druhou stranu, potkala jsem zde spoustu zajímavých a vznešených lidí, většinou pocházejících z Acronské říše.
Jen někteří z nich však byli zajímaví a příjemní zároveň...
 

Vždycky jsem záviděla "obyčejným" dětem.

Ať lidská, půlčí nebo elfí, všechny děti bez rozdílu každý večer utíkaly domů k maminkám, do svých postýlek.
Maminky je vískaly ve vlasech, uspávaly je sladkými pohádkami plných lesních skřítků, princezen a rytířů. Nikdy mi nikdo nečetl pohádku. Já jsem svou maminku nepoznala.

Když jsme se strýčkem kontrolovali lesní zvěř v okolí vesnice, pokoušela jsem se zavést řeč na své dětství.
Strýček mi během našich procházek řekl, že pocházím z velikého lidského města, z Kandaháru a před tím, než jsem se stala jeho schovankou, jsem tam prý zřejmě žila i s mou rodinou. Strýček nevěděl, co se s rodiči stalo, ale jednou - to jsem už byla starší - mi prozradil, že mí rodiče pravděpodobně zahynuli v posledních dnech města; On sám mne prý našel v poslední možné chvíli. Vyprávěl mi jak mne on, veledruidka a generálka vyrvali z rukou zlých lidí a přivedli mne do vesnice elfů a tak mne zachránili. Strýček - tehdy ještě nebyl správcem, to se stalo až později - mne přijal za vlastní a dal mi jméno Aluvian.

Když jsem se později ptala, proč mě volá právě tímto jménem, jen se pousmál a říkal, že jako starý elf má právo na několik tajemství.

Jednoho dne, v den mých "odhadovaných" patnáctých narozenin (strýček stanovil mé narození na den, kdy mne zachránil z Kandaháru), mi během narozeninové oslavy věnoval lidský přepis knihy měsíčních elfů. Kniha byla vyvedena v nádherných barvách a vedla svého čtenáře k souznění s učením bohyně Ithil. Měsíční paní mne uchvátila svou krásou a laskavostí a se strýčkovým svolením jsem začala studovat její víru tak, abych jí sama mohla jednou poděkovat za to, že mne svedla dohromady se strýčkem a nenechala mne v ruinách Kandaháru zemřít...

Vše co potřebujete vědět o tom, jak má správně znít hudba :-)

http://www.youtube.com/watch?v=80DtQD5BQ_A

Vážení,

tímto na základě Bhaalova doporučení oznamuji, že se o světopříběh, questy, poklady, a na vecech technicko administrativnich budou výhreadně podílet: Bhaal a jeho dva společníci plus DM team sestývající s Lyca, Twinkie a dalších dvou DM. Vynasnažím se jakýmkoliv způsobem NEzasahovat do života na ostrově a přestávám trvat na odehrané historii.
Pokud chcete, žádná Shar neexistovala, Kandahár není zničen, Na severu nejsou trpaslíci oklamaní drowím prorokem,a na Jihu není acronská říše a tak dál...,

Přeji tímto všem, kteří se budou podílet na řízení světa, hodně úspěchů a těším se na to, že se všichni společně setkáme v budoucích příbězích.
Doufám, že tímto přispěji k větší návštěvnosti a větší zábavě pro Vás pro všechny.

Co tu není Cagus, tak tu nejak upadá zábava... Kde jsou doby kdy cloveka forum hralo hrejivym flamem

Jen pro úplnost, máš paladina včetně správného přesvědčení

Bud slušný, ano?

Jo, rovní možná, ale tak do výše svého platu a do společenské třídy co se původu týká.
Děkuji pěkně, mladý pane!

Nikdy nevím, jestli restart, nebo to jenom spadlo