No oni tomu rikaji sport, ale jde snad o prirozene vybijeni agrese s touhou po uznani ne? Lide umi ublizovat velmi dobre.

Není Bůh jako Bůh. 

https://www.youtube.com/watch?v=tSraiy4b46M

        

No, v Podtemnu si hrajeme takhle https://www.youtube.com/watch?v=-8KEYW3qVa8

Sledoval spoutanou ženu, když ucítil jak se vzduch zachvěl. Stihl zahlédnout Bela´erna jak seslal temnotu a pak ucítil jako by mu něco sevřelo vnitřnosti. Jako by chladná kostěnná ruka uchopila jeho srdce a táhla ho ven z jeho těla. Zamotala se mu hlava.

Měla by Temnota být moji zkázou? Tak přeci jen ve mne sídlí monstrum, které chce ven. Které chce shodit okovy nevolníka a cítit... svobodu.

Slyšel vlastní řev, který neovládal, jak mu chladná ruka způsobovala bolest, kterou nikdy předtím nezažil.

Slyšel jak jeho tělo dopadlo na podlahu a bolest byla pohlcena Temnotou.

Hrozně moc děkuji Šedostínce za dnešni ani ne mini-questík ale spíše sen Kyl´a, který mu lehce zrekapituloval život, otevřel nové možnosti a hlavně skvěle pobavil výborným citem pro situaci. *poklona* 

No a co takovy paminjačik? O takove postave jsem vazne uvazoval, ale tohle by ji nedovolilo plne projevit potencial.

Jak lehký pozemský vánek se přiblížila, aby mě sevřela tíživou silou, odnesla mne skrze tajemno do jiného času a místa držíc mne ve svých pažích... nesmrtelných a nadpřirozených.

Cítil se ztracený ve víru vlastních myšlenek a pocitů. Cítil jak jeho krví proudí esence neznáma, bylo to jako droga z Podtemna. Jako by ho spalovala vlastní krev, bolestí křečovitě zavřel oči.

Má zatracená duše jako by se začala rozpínat a trhala mé tělo ve snaze dostat se z mého nitra. Mám strach ze smrti, nechci umřít v temnotě, odmítnut.

Co přesně je smyslem toho všeho, být pěšákem v tvé zvrácené hře? Hádám, že je pozdě, vrátit se k tobě, čas se nachýlil a konec je blízko. Vím, že mě považuješ za zrádce a proto se citím osamělý, ale nebudu žebrat o svůj život.

Bolest byla pryč, mlha pomalu ustupovala a v dáli viděl postavy, podle jejich barev poznal rod, naplnil se hněvem a vzdorem, upřel svoji nenávist k těm drowům, které viděl. Věděl, že jsou mrtví, obrátil veškeré vědomí k té myšlence a pak se zvráceně usmál.

Nehodlám podléhat beznaději a zmaru, když svým jedem trávíš mé myšlenky. Budu dělat co JÁ chci, protože tvá vláda skončila, nemůžeš mít nade mnou moc.

Zamžoural očima a uvědomil si, že na chvíli usnul. Seděl schoulený v temném rohu ulic tajemného Yueathindr´ynn. V zádech ho zamrazilo, co kdyby ho někdo ve spánku zabil, zaklel a pak se nepřítomným pohledem zadíval na svůj ohořelý šat a poškozený luk vedle sebe, cosi ho na tom znepokojovalo.

Přesto je náš svět prokletý, vidím to zcela jasně... vskutku bolestivá vize.

Když Nightwish tak jedině

Ta zářící věc co Kyl´ovi způsobuje bolest

Seděl v temnotě Podtemna, tělo pokryté čerstvými škrábanci a prohlížel si převázanou ránu z posledního dne na povrchu. Přemýšlel.

Když se den nachýlí a stíny pohltí poslední světlo, zatímco rivvil spí, my se plížíme. Ukrýváme se když vyjde slunce, abychom vyčkali noci. Tak to chodí po stovky let a ten strach rivvil nikdy neskončí. Přemýšlel nad svojí poslední obětí tam v pouštním písku. Jsme zplozenci temnoty, duše, které nebudou nikdy zachráněny, zamračil se, a nikdy neuvidíme zdroj světla. Ztěžka vydechl. Asi by bylo na místě, omluvit se, že jsem tě zabil, ale tohle není o nevinnosti. Ušklíbnul se s odporem. Ano, chybí nám nevinnost a nosíme v sobě démony, proto nebudeme nikdy spaseni.

Rozhlédnul se po jeskyních, aby zkontroloval svoji bezpečnost, měnil své úkryty, ve kterých nabíral síly. Nechtěl umřít ve spánku. Jen na jedno místo chodil pravidelně, tajně, aby se nechal unášet myšlenkami a hledal odpovědi. Přivřel oči a začal upadat do lehkého, bezesného spánku.

Až ustoupí světlo, zase přijdeme...

Jak slunce zapadá, plížím se kolem držíc se stínů. Život mi visí na vlásku, aspoň to tak řekli, že neuvidím zítřek. Je mým osudem zde zemřít?

Tenké tmavé prsty tiše rozezněly tětivu jako strunu němé harfy a do rozpáleného pouštního písku dopadlo mrtvé lidské tělo. Kyl´ se trpce usmál, vzal další život, ale nebyl čas opíjet se tím pocitem, stále ho mrazilo v zádech a svíral se mu žaludek vzrušením z boje a strachem z budoucnosti. Ano, budoucnost. Čas utíká a musím se postavit budoucnosti.. Rozhlédl se po okolních skalách nedaleko Timpánie a snažil se potlačit bolest hlavy a pálení v očích. Vith! zaklel, ale nemohl zvednout hlavu a podívat se na oblohu, ten zářící nesmysl ještě stále oslepoval jeho zrak a způsoboval migrénu.

Byl to smolný den, který začal příjemným spestřením. Spolu se svými spolubojovníky v Podtemnu oklamal toho naivního Jabbuk, který se mu snažil rozkazovat, a vypravili se na průzkum. Jabbuk byl potupen před zraky dalších drowů a otroků, Kyl´překročil hranice, věděl to, ale už s tím nemohl nic dělat. Odpověď na se nenechala dlouho čekat. Hned na povrchu se objevily obří červi velikosti Věže, tehdy začal boj a od té chvíle byla jejich hlídka neustále v pohybu a pod útoky. Tady na tom místě už to bylo kritické, rozhlédl se po okolí a viděl ležící lidská i drowská těla. Z drowů zůstal jediný bojeschopný. Měl bych zmizet, nechcípnu jako rothe, odplivnul si.

Zahlédl kradmý pohyb a hned další, minimálně dva nepřátele byli blízko a on se je chystal poslat před jejich Boha. Jakého Boha? V co mohou věřit tihle ubožáci? Opatrně natáhl tětivu se založeným šípem a druhý šíp si vložil do úst a sevřel ho zubama. Opatrně se ve stínech začal přesouvat do vhodné pozice. Využil momentu překvapení a rychlým pohybem se dostal do palebné pozice, vzduchem zasvištěl šíp k nechráněnému rivil. Kyl´ po vypuštění šípu pokračoval v ladném pohybu ruky a v momentu měl šíp z úst připraven ke střelbě. Druhý rivil ještě ani nestačil zvednout svůj luk a hleděl ke své záhubě. Lloth? Auril? Dannan? ucítíl záchvěv nenávisti, Zahred? Zaváhal a zavrtěl hlavou ve snaze vytřepat z ní myšlenky o spojení mocného Boha války a... rivil řekl nahlas znechuceně. Ramenem mu projela ostrá palčivá bolest po zásahu šípem od dalšího z nepřátel. Zavrávoral. Jeho oběť bude žít, aspoň pro teď, viděl jak rychle prchá i se svým zachráncem.

Potlačil svůj hněv a ukryl se, chvíli sledoval okolí a když mu smysly nepotvrdily nebezpečí, začal procházet bojiště a zjišťovat, kdo z jejich hlídky přežil. Obloha byla krvavě rudá, horký vzduch se ztěžka hýbal a zdálo se, že pro tentokrát přežili další den.

Jako intrikan mam za vzor vetsi Mistry. 

https://www.youtube.com/watch?v=fYhcGQsD638

seznam postav (prubezne aktualizovany):


Alex Raska - vůdce Odpadlíků, starosta Vesničky pod horami
Cornellius -  vojevůdce Acronu, který vedl útok na Větrov (NPC)
Forsyth - (PC/NPC)
Led Kowalski  - vůdce a zakladatel Žoldáků, zemřel v bitvě o Větrov
Mustafa – Strážce Kandaháru a vůdce Odboje,později kandelábrijský Král
Og´elend Olath - agent stínů rodu Olath
Neus – veledruid a zakladatel Společenství druidů
Palivcová Mařka - dcera (?) Palivce, (NPC)
Qu´el´saruk Olath - mistr meče rodu Olath, zemřel při výpravě povrchňanů (?)
Ralkass Olath
Ramon – černá ruka trhu
Rilith Olath - kněžka
Sir Piergeron - Strážce Kandaháru
Yohann