moc děkuji, kouknu na to

Skřítek v inventáři nějak nechce poslouchat - jídlo jí pravidelně, ale opravovat se mu nechce.
Už jsem spal cce. 6x, ale nic nebylo opraveno (ani v inventáři ani na mě)

S těma summonama nevím, leda by to šlo ovlivnit při zadání.
Třeba úkol z ještěřákama jsem udělal celej pomocí summona (achron – svázání plání) a fungovalo to.
Upíry jsem likvidoval za přítomnosti bráchy, pak sám se summonem.  A nakonec jsem je pižlal i úplně sám, ale sám sem jich pobil jen tak cca. 30ks.

Děkuji za odpověď, rozhodně to nespěchá.  Až se potkáme tak se potkáme, mezitím to ještě budu zkoušet. 

Mám stejný problém a to upíru padlo přes sto.

Bráchovi to přitom fungovalo dobře,  začal z likvidací upírů u tábořiště a pak se přesunul do hradu. Nejdřív prolítl věží a pak zhruba v třetí místnosti hradu dostal dýku.   

*zápis I*

Je tomu už mnoho měsíců co padla poslední bašta svobodných trpaslíků. Palisáda obležené vsi byla rozmetána hrubými katapulty zelenokožců. Opuštění vsi bylo již dávno naplánováno a proběhlo spořádaně přes starý důl a tunely pod Vousáčovou tvrzí.

 Vousáčova hospoda tak zůstává poslední baštou národa svobodných trpaslíků.  Se zásobami dodávanými  přes podzemní tunely a posilami se zatím daří zelenonožce držet mimo dostřel, ale co čas a Moradin přinesou nikdo neví.

*zápis II*

Součástí velkého exodu z obležené vsi byli i, dle trpasličích poměrů sotva dospělá, dvojčata Boindil a Boendal, kteří přijali za své poslání zásobovat Vousáčovu tvrz masem z lovu, dokud Moradin dá a hospoda bude stát. Na svých loveckých výpravách také fungují jako sběrači informací a prospektoři. Najít místo pro život svobodných trpaslíků, nyní roztroušených po celém kontinentu, je prvořadým úkolem všech přeživších všech z lidu kamene. Původní bašty trpasličích otců Paragonů se zdají být ale ztraceny a to včetně, zelenokožci okupované, horské vsi.     


*zápis III*

Na svých loveckých výpravách a toulkách zamrzlým severem jednoho dne narazili Boindil a Boendal na zvláštního tvora.

V dopůlpasí vesnici pak zjistili, že se nejspíše jednalo o magické stvoření , kterému se říká Yetti. Zda se jedná o tvora stvořeného ledovou paní Auril není jasné, ale místní lidé na to pramálo dbají a na ostatky tvora byla vypsána neodolatelná odměna patnácti měšců zlata.

*zápis IV*

Život v lidských městech a v dopůpasí vesnici je drahý a válka ledové paní s její temnou souputnicí si vybírá daň na všech. Zlata je málo a služby včetně zásob drahé. Tučná odměna za trofeje z Yettiho se bude hodit, a tak se trpasličí dvojčata vypravila na lov a uspěla. Ostatky sněholidí ať poslouží komukoli kdo je ochoten za ně zaplatit tolik zlata.

Při cestě na sever však trpaslíci narazili na spousty nepříjemností, jakoby náhodou jsou přístupové cesty na sever postiženy neprůchodností, cesta je stále těžší a je jen otázkou zda se jedná o náhody nebo o nějaký úskok božstev. I tuto záležitost bude třeba prošetřit.

Můžu ještě poprosit o upřesnění, co se týče kapuce – myslím, že tam by mohlo být patrno trochu víc. Asi nikdo nechodí z kapucí přetaženou přes obličej, aby sám neviděl kam jde.

Helma  - schová  všechno, kromě rasy (povrch/podtemno)
Kapuce - ?

Balba Pantok

Jako malý byl chycen v dolech skřety, ti jej vyměnili s bandity za jídlo a zbraně. Dlouhá léta sloužil nejedné bandě hrdlořezů. Nakonec se stal majetkem správce arény. Zde podstoupil bojový výcvik a stal se jedním z gladiátorů. Desítky let zápasil v aréně pro pobavení lidu a nešlo mu to špatně. Nakonec si vybojoval kýženou odměnu, stal se svobodným. Rozhodl se najít své kořeny, nechal se najmout na loď a přeplul přes velké moře do Kandaháru.

Aby si na cestě něco přivydělal, nechává se najímat takřka na jakoukoliv práci: od dobývání pařezů, hlídání kupců na cestách, až po zabíjení monster. Pro dosažení svého cíle je schopen pomoci takřka každému, jen když mu to přinese nějakou informaci, nebo aspoň zlato na cestu a výbavu.  Přesto však nepřekračuje jistou hranici, kterou si sám stanovil.


Koukáš na silného, houževnatého a hrubého trpaslíka. Nejpřívětivější bývá po vydatném jídle a bečce piva, které má vždy při sobě.

Mám zde pár poznatků a dotazů k dnešní výpravě Drowů na povrch.

1)   Uznávám, že (boj poslepu) vytrénuje zrak drowů k pobytu na světle (a naopak), dále kouzlo TS pomůže zlepšit zrak. Ale myslím, že není nejzdravější pro drowi pobyt na slunci za pravého poledne a určitě by si to ani sami jen tak nevybrali (ale je to jen na Vás, hru nikomu kazit nechci).
2)   Když se Vás můj trpaslíček snažil vlákat do Kráteru, aby vás tam místní aspoň trochu polekali (byť tam nejsou stráže, tak i takoví půlorčí prodavač se rve o svůj život a že jich tam není nejmíň), tak od Vás nebylo příliš TAKTNÍ tam naběhnout ve třech a z moci svého lvl tam všechny NPC vyvraždit.

Tak a ještě jeden dotaz na který mě přivedla Twinkee a na ten žádám o vyjádření Neuse. Nevím, zda se to tu již řešilo, ale nenašel jsem to.
 Jedná se o kapuci:  -     Dle Twinkee není obličej pod kapucí vůbec vidět(nelze poznat drow).
                                     -    Dle mého je obličej pod kapucí špatně vidě, ale rozhodně dost nato aby bylo poznat, zda je kůže černá či světlá (dle mého pokud si někdo stáhne kapuci tak, aby mu nebyl vidět obličej, nemůže přes ni vidět sám)

Děkuji všem za příspěvek a pevně doufám, že tu nebude někdo jen tak plácat . Dále žádám i o postřehy vedení k těmto dotazům. Jen doufám, že tu nebudou psát jen ty DM, kterých se to přímo týká (samozřejmě i jejich příspěvek si rád přečtu).

Děkuji všem a přeji pěkný víkend

Osobně nevím co se všechno mezi rodinami semlelo, byl jsem při té poslední situaci a té v uprchlické vesnici.

Ve vesnici - ze začátku se bavili kněžky, bylo to řešeno jako výslech – pote Pelanistra Drathir nechtěla příliš jednat a na jakoukoliv námitku ze strany naší kněžky ji akorát zbičovala na hranici smrti a znova kladla své otázky, aniž by odpověděla“omlouvám se prostě mi to tak připadlo“. Po několika bičování jsme se hol kněžky zastali – na to začal boj kde Pelanistra Drathir a Victor Terenc padli – kněžka byla zajata a Victor Terencbyla uříznuta hlava(z tímto nesouhlasím a všem se omlouvám, že sem u toho byl, byl jsem tomu přítomen poprvé). Kněžka byla zajata a náhle kde se vzal tu se vzal C62 a jeho duarger(možná to byla náhoda) a že máme kněžku pustit, to párkrát pronesl a vrhl se na toho kdo vedl kněžku – i tato postavička padla. Následně na to C62 provedl relog za kouzelničku(mám obrázek odpojení a připojení). Následně potom jsem šli se Zarem Lovit, expit a pro rudu do dolu nedaleko Elg – už po cestě mě C62 napsal, že mám divný pocit(nebo něco takové). Šli jsem dál a najednou sem byl omámen(myslím kouzlem Ovládni osobu) poté to vyústilo zajetím i Zara a jeho odvedení do Elg k výslechu(podrobnosti můžu na Vaše požádáni dodat) – takže prvně se ve vsi zjeví  C62 z duargerem a následně jsem zajati jeho kouzelnici z příkazu jeho kněžky, že mají lovit vesnické Drowi(myslí že tato situace nebyla ani rozdělena restartem, pouze když byl Zar odváděn do Elgu tak server asi 2-3 padl)










Dnešní situace  - k naší skupině dojde Nathrae Venoric Drathir, C62 z novou postavičkou a myslím, že se tam objevil i ten Evil – a nastoupili na nás, že tam ta žena půjde snima(žádný důvod neuvedli a ani v tom nenacházím jejich záměr o unesení kněžky – únos si představuji jinak ne před očima jejich poddaných)“jednali celkem dost arogantně i přesto že věděli, nebo se mohli domnívat, že se jedná o kněžku“ za této situace je myslím logické že jsem jim zatarasil přístup ke kněžce a podobně se chovali i ostatní. Situace skončila z jejich strany- slovem víry, pár šípy, bouří odplaty – z naší strany útěkem kněžky a ostatní se snažili přežít  - poté jsme šli do vsi, zde jsme byli zabiti a oživeni v hospodě – zde hned na první otázku C62 jsem odpověděl, že klíč nemám a do baráku smím jen na základě povolení kněžky, ptal se ještě jednou nebo dvakrát a to už jsem neodpověděl. Po restartu jsem nepřišel neměl jsem v tu chvíli čas.

Pokud jsem někoho zklamal tak se omlouvám, jak se tu tak koukám tak jsem ani nevěděl o všech konfliktech.  Ale ano po restartu jsem se nepřihlásil.

Já osobně jsem se nelogl, protože jsem neměl čas – nechápu proč tu neustále tyto věci řešíte těsně před restartem.

Tardovi šmuky

“co nemáme objednáme, objednáme uděláme“

V cechu Hornickém, nabídka šperků jest. Šperky a božské znaky, každý nalézt tu může taky.
Co bylo tu, už není tu – připiš zprávu, bude tu. (objednávejte zde na fóru, nebo na venkovní nástěnce) Opravy a leštění, moje ruce ocení.

-- Zpracované kovy po zlato, drahokamy po opál --
-- zasazuji 3 a začínám ze 4 drahokamy --   
-- možná výroba soch, obrazů, oltářů …. --

Přišel zástupce z hornického cechu s plány na vyčištění a ražbu nových Štol.

Tak jsem konečně zastihl kráterskou paní. Mojí žádost vyslechla a souhlasila, následně provedla dlouhou modlitbu ke svém bohu.
Zároveň další místní kněz, starající se o tělesnou schránku cechmistra Tagnuse, pronesl modlitbu na svázání duší. Dle jeho vyjádření byli modlitby úsměšné a duch se navrátil do těla. Nyní je potřeba zotavit těle a cechmistr Tagnus se vrátí mezi nás“už aby to bylo dochází mě materiál“.

                                                                                                                                                                                                                    mistr cechu Tard

Jak pohůnek o tělíčko přišel – aneb stavte se na polívku U OPILCE

Příběh vypráví o jednookém trpaslíkovy z ohnivým čírem Tagnusovi a mě skaldovi Tardovi.
Před pár dny jsem potkal Tagnuse a ještě jednoho trpaslíká, znáte ten tip obráží hospody a nabízí své služby. Debatovali z hospodskou U OPILCE, na češ ta Bába prohlásila, že pohůnek nic, tak tedy nocleh nic a piivo nic. Po chvíle debatování jsme zní dostali, že poslala pohůnka k Hadí řece pro bylinu na puchejře od toho věčného stání“takže vlastně za vše mohla sama“. Na češ znovu zopakovala“vlastně to říkala pořád“ že dokud se jí pohůnek nevrátí tak, bude hostinec uzavřen. “nevím co nás z Tagnusem přiměli jít hledat pohůnka zda nějaké pohnutky, nebo spíše to její neustálé kecání a vidina odměny“  Tak jsme tedy vyrazili k Hadí řece, cestou jsme se zastavili na krátký odpočinek u ohně. Když jsem se znovu vydali na cestu, narazil do mě starý dědek a chtěl to hned hodit na mne. Po krátké rozmluvě jsem mu vysvětlili, že to on narazil do mne“pousměje se“.  Ale dále, řek nám jek se zabývá naprostou zbytečností, sběrem plevele a sepisováním poznatků o něm. Joo dále z něj vypadlo, že se právě vrací od Hadí řeky, kde sháněl kousek Papyrusu. Načeš následovala ještě krátká debata dědka a Tagnuse. Dozvěděli jsem se jek nějaký holomek u Hadí řeky trhá všechno bejlí na co přijde a poničil i tím pádem všechen Papyrus kterej dědek sháněl do sbírky a tak se vrací z prázdnou. Tak jsme vyrazili dál, podstatě naprosto bez problémů jsme prošli kolem Arconské hlídky“prostě jsme mu vysvětlili, že buď nás pustí nebo na něj prásknem, že ve službě spal – heheee najivka“. Po chvíli jsme došli k tábořišti u Hadí řeky , zde si Tagnus čerstvé krve a stop vedoucích podél skal do bažin. Za jedním výběžkem jsme byli podle napadeny tou ještěří cházkou. Boj si vyžádal nemalé oběti na jejich straně, ale nakonec se nám podařilo toho posledního  povalit na zem a začal výslech. A zde se ukázalo co tyto ještěří zrůdy odlišuje od hadů okolo, dokážou z tlamy vypustit i něco jiného než to hrozné ssssssss. Na konec jsem ho donutili ať dovede pohůnka. Po chvíli se vrátil a k nohám nám hodil jeho hlavu a prý zbyla proto, že ji neradi obírají. Následně na to chtěl ochutnat i mne, což jsme mu samozřejmě hned rozmluvili“naznačí podříznutí hrdla a zákeřně se zasměje“. Ale ta trolí zadnice si na nás pozvala ostatní z jejích brdlohu, tak jsme  byli nucení provést chrabrou únikovou taktiku. Po chvíli jsme zjistili, že to vzdali a tak jsme se usadili u již zmiňovaného tábořiště. Zde jsem znovu potkali toho dědka herbáře a vzhledem k tomu, že jsem po cestě urval kus toho Papyrusu tak jsem mu jej dal. Na oplátku nás tedy Tagnuse obdaroval léčivým “odmlčí se“ léčivou bobulí která mu pomohla zahojit jeho rány utržené v boji.  Mě bylo vcelku fajn a navíc ta bobule byla dosti odpudivá, takže jsem si ji odmítl pozřít. No abychom to nějak ukončili cesta zpět do hospody proběhla bez větších problému“akorát ta hlava již značně zaváněla, ale lepší donést něco než nic – nonééé?“. V hospodě jsem narazili manžela té uřvané bábi, vše jsme mu povyprávěli a předali mu hlavu pohůnka“odnesl ji směrem ke kuchyni a odemkl pokoje“. Následně nás obdaroval dvěma bednama piva a nabídl nám vývar“že bude za chvíli“. Pivo jsme vzali a šli si dáchout.

Se sbírek skalda Tarda